Senátor Al Franken (Dem.) se zeptal obecně: „Kdyby byl nějaký důkaz, že někdo spojený s Trumpovou kampaní byl ve styku s ruskou vládou během této (2016) kampaně, co byste udělal?“

A upřel svůj pátravý zrak na Jeffa Sessionse (Rep.), který už dvě hodiny čelil palbě otázek členů kongresového výboru. Na jeho odpovědích viselo jako na nitce rozhodnutí, zda může zastávat jedno nejdůležitějších míst ve vládě, úřad nejvyššího státního nadvládního, do něhož ho prezident jmenoval. Každé slovo bylo zaznamenáváno. Každé mohlo být použito proti němu zítra či za deset let. Neboť přísahal, že řekne pravdu a jenom pravdu.

Po krátkém uvážení Jeff Sessions odpověděl také obecně: „Nejsem si vědom žádné takové činnosti. Byl jsem přizván do kampaně jednou či dvakrát jako náhradník a neudržoval jsem spojení s Rusy“.

A nyní, pár týdnů po svém svědectví v Kongresu a ve funkci rovnající se našemu ministru spravedlnosti, má na krku obvinění, že lhal pod přísahou: nepřiznal ve své shora zmíněné odpovědi, že loni v létě přijal ruského velvyslance ve Washingtonu Sergeje Kysliakova na jeho žádost ve své kanceláři v senátě a později se s ním pozdravil na nějaké recepci. Kdyby byl odsouzen za křivou přísahu, mohl by sedět pět let ve vězení. Zatím se rozpoutala proti němu obrovská mediální kampaň, jejímž leitmotivem je, že křivopřísežník nemůže být v čele americké justice.

„Vypovídal jsem pravdivě a správně ve smyslu otázky, jak jsem jí tehdy rozuměl“, brání se obviněný.