Prezident Trump, který ho jmenoval svým poradcem pro národní bezpečnost, Flynna nepodržel, když se octnul v tísňové situaci. Pozadí aféry, jež způsobila jeho pád, maně připomíná Watergate.

Krátce před svým odchodem z Bílého domu Obama vyhlásil sankce proti Rusku a poslal pětatřicet ruských diplomatů zpět do Moskvy. Chtěl tím, když ne znemožnit, aspoň ztížit Trumpův záměr zlepšit americko-ruské vztahy.

Flynn, který v té době ještě nebyl ve vládní funkci, mluvil po telefonu s ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kysliakovem. O pár dní později Putin oznámil, že odveta nebude a že žádného amerického diplomata nevyhostí. Flynn byl obviněn, že něco musel Rusům slíbit. Nejspíše zmírnění či úplné zrušení sankcí.

A skandál byl na světě. Americké sdělovací prostředky (šest korporací jich vlastní 90 %) spustily proti Flynnovi obrovskou kampaň, živenou úniky informací z tajných služeb a prohlášeními anti-trumpovských politiků v čele s McCainem.

Tenorem obvinění byla a zůstává insinuace, že nejen Flynn, ale další dnešní vládní činitelé, a proč ne i Trump, měli a mají s Kremlem incestní styky. Někteří dokonce i s ruskými špióny.