Ve skutečnosti se jedná o sobecké touhy oligarchů na ovládnutí zdrojů jak doma tak v cizích zemích, kteří tak chtějí zakrýt vlastní nečestné úmysly. Mají utkvělou maniakální touhu vlastnit všechen majetek, který ve Světě existuje. Je to prastará touha být feudálním vládcem nad životem a smrtí všech poddaných lidí na dobytém území. Pro tyto účely se nerozpakují šířit ve sdělovacích médiích, která vlastní, zjevné nepravdy o boji za práva svého lidu a v posledních sto letech i za ochranu demokratických hodnot "Západu" po celém Světě.
Základy nacionalismu již byly nejednou objasněny ve vědeckých pracích. Například i u nás se tímto projevem nesnášenlivosti zabývala ve své diplomové práci M. Nykodýmová ze dne 3.3.2009 " Právní aspekty odsunu českých Němců", kterou obhájila na Universitě Karlově.
Nacionalismus a jeho právní uchopení v nacistickém Německu nevznikl s příchodem Hitlera a nacistického hnutí. Již na počátku První světové války se v Německu začala objevovat teorie tzv. "práva nutnosti", kterou proklamovali němečtí teoretikové mezinárodního práva. Prakticky šlo o právo síly, které zdůrazňovalo oprávněnost vedení útočných válek a jež nahrazovalo tehdy platné mezinárodní právo.
K tomu se postupně přidala teorie "Vallkkulturvolk" o národu plném kultury. Tímto národem měli být Němci, kteří měli veškeré právo nad ostatními méně vzdělanými národy. S nástupem nacismu se pojetí německého národa spojilo s principy rasové nerovnosti lidí a panské rasy.
Po zániku nacistické říše v Německu se tyto teorie z větší části nevytratily ze života. Například v USA se právo na vyvolání války v zájmu ochrany amerických hodnot a "demokracie po americku" stalo trvalou součástí politické kultury. Téměř každý prezident této země od roku 1945 hájil americké zájmy všemi dostupnými prostředky ve všech zemích Světa. Tam, kde nemohla být použita hrubá vojenská síla, tam se uplatňovaly různé formy barevných revolucí za pomoci nastrčených neziskových organizací, které byly nepřímo placeny z federálního rozpočtu. Americká vláda nemá žádné spojence. Jedná se vždy jen o jí podřízené politiky tzv. spojenců. V tom pokračuje praxe Římského impéria, které v jednotlivých provinciích dosazovalo vazalské vládce. Ti pak Římu odváděli požadované daně.
Pomocí setrvalé mediální masáže byli a stále jsou přesvědčováni Američané, že války v zahraničí vede jejich vláda v jejich zájmu. Že to není pravda, lze usuzovat ze stagnace životní úrovně drtivé většiny obyvatel USA a dramatického růstu federálního státního dluhu. I soukromé zadlužení občanů od roku 1945 dramaticky vzrostlo. To se nepřímo projevilo i na hypoteční krizi, která ohrozila stabilitu celého státu. V rozporu se zájmy Američanů byly pod pláštíkem liberalizace pohybu kapitálu a technologií vyvezeny miliony pracovních příležitostí z USA do zemí tzv. třetího světa. Tím bylo také paralyzováno odborové hnutí, které tak nemohlo hájit růst mezd pracujících Američanů.
V této zemi bylo nadřazené postavení Američanů nad ostatními národy nadále již jen deklarováno, ve skutečnosti se pod tímto pojmem chápalo pouze postavení amerických bank a firem, které působily a stále působí v zahraničí. Pro ně se vedly války a vláda se zadlužovala. Optimalizací zdanění tyto firmy ani v USA na daních neodvádí tolik peněz, kolik získaly intervencemi americké vlády v zahraničí. Z tohoto důvodu roste federální americký dluh. Situace se může změnit teprve tehdy, až si Američané zvolí skutečné zástupce do Kongresu. Nyní jsou v této instituci v drtivé většině zástupci bank a nadnárodních firem, kteří prostými Američany pohrdají a z toho důvodu pro ně konají pouze opticky. Bez peněz korporací dnes nezvolí žádného kongresmana.
Jan Vysočina
Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
