Jan Žamboch: Energetická náročnost budov a kolektivizace

04.09.2025 9:50 | Komentář

V souvislosti s emisními povolenkami pro domácnosti bývají zmiňovány i závažné problémy vyplývající pro vlastníky nemovitostí ze směrnice o energetické náročnosti budov. Uvádí se, že dle požadavků EU nebude vlastníkům energeticky nehospodárných budov povoleno je prodat ani pronajmout. K této otázce se vyjádřilo Ministerstvo průmyslu a obchodu následovně: „V současné době nejsou v plánu ani žádné minimální požadavky na energetickou náročnost při prodeji či pronájmu budovy/ucelené části/bytové jednotky.“

Jan Žamboch: Energetická náročnost budov a kolektivizace
Foto: vpolomouc.army.cz
Popisek: Vlajka EU

To je dobrá zpráva jen zdánlivě. Důležitá jsou slova „v současné době nejsou v plánu…“ Všechny zkušenosti s politikami EU ukazují na to, že co není v plánu dnes, bude vykonáno zítra. Je pravda, že sama směrnice žádný nástroj v podobě omezení vlastnických práv nezavádí, nicméně je potřeba ji číst pečlivě. Směrnice stanovuje cíl, kterým je renovace stávajících budov, přičemž se členským státům napovídá, jak k němu lze dospět – třeba tak, že k určitému okamžiku, kterým je prodej nebo pronájem, mají stávající budovy splňovat stanovené požadavky na energetickou náročnost. O tom, jak k tomu vlastníky v daném okamžiku přimět, nepadne ani slovo, nicméně v reálném světě toho lze dosáhnout zvýšeným zdaněním, pokutami nebo omezením vlastnického práva. Ve Francii již reálné kroky k danému cíli učinili a od 1.1. 2025 je tam zakázán pronájem budov v energetické třídě G, od 1.1. 2028 půjde i o budovy ve třídě F. Obavy, že k podobnému kroku budou vyznavači „evropských“ hodnot chtít přistoupit i u nás, jsou tedy na místě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu správně mělo uvést, že opatření při prodeji či pronájmu budov se neplánují proto, že by byla v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Článek 11, odst. 4 Listiny základních práv a svobod totiž říká, že „…….nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“ Žádnou náhradu za zmařený prodej či pronájem státní rozpočet neunese, protože podle vládních dokumentů by náhrada za vyvlastnění měla být stanovena tak, aby odpovídala majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění.

Celá sada právních nástrojů využívaných v rámci boje s klimatem u nás již použita byla, a to v 50. letech při kolektivizaci zemědělství. Ta bývá obvykle doprovázena adjektivem násilná, nicméně příslušné zákony byly formulovány ve stejném duchu, jako směrnice EU. Zákon o jednotných zemědělských družstvech z roku 1949 uvádí: „V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského družstevnictví a odstranění dosavadní roztříštěnosti družstevní činnosti v zemědělství jako dědictví minulosti budou zakládána na podkladě dobrovolnosti jednotná zemědělská družstva, která mají sjednotiti dosavadní různá zemědělská družstva a přinésti významný prospěch pracujícím zemědělcům.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Sankce

Dobrý den, taky si myslím, že jsou sankce k ničemu. Ale je podle vás jiná cesta, jak tlačit na Rusko, aby válku ukončilo? Nebo podle vás nemáme dělat vůbec nic? A je můj dojem, že jste vlastně rád, že jsou sankce neúčinné, správný? Ještě jeden dotaz mám. Co říkáte na to, jak ve volbách dopadla SPD?...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Za co bere fialová vláda ještě plat?

12:46 Jiří Paroubek: Za co bere fialová vláda ještě plat?

Výkon Fialovy vlády by měl být komplexní. Ona by si neměla vybírat ve své agendě fajnovosti, ale měl…