Totiž teprve o rok později rozhodla československá vláda, že v Praze bude postaveno metro bez přechodné etapy podpovrchové dráhy. Od roku 1974, kdy vyjely první soupravy na trase 1C mezi tehdejší Sokolovskou (nyní Florenc) a Kačerovem, se délka současných tří tras podzemní dráhy v hlavním městě České republiky prodloužila na zhruba 65 kilometrů a intenzivně se připravuje výstavba linky D. Je to moc nebo málo? Toto samotné číslo nemá vypovídající hodnotu, ale nabízí se srovnání s metropolemi států visegradské čtyřky, mezi něž kromě České republiky patří Polsko, Maďarsko a Slovensko a které mají za sebou podobný společenský vývoj v nedávné minulosti.

V Bratislavě se výstavba metra plánovala už od roku 1974. Stavba první linky začala v roce 1988, nicméně po zásadních politických změnách v roce 1989 byla předčasně ukončena. Dopravní odborníci i politici jsou zajedno v tom, že slovenské hlavní město metro nebo jeho lehčí variantu v podobě podpovrchové dráhy potřebuje, ale jejich realizace se stále odsouvá.

Ve Varšavě se začalo stavět tamní metro po mnoha odkladech v roce 1983, výstavba však postupovala pomalu kvůli tehdejším vážným celopolským ekonomickým potížím. Proto byl první jedenáctikilometrový úsek tzv. modré linky ve směru sever - jih otevřen až po dvanácti letech a později byl postupně prodlužován až do své konečně dvaadvacetikilometrové délky. V minulém roce přibyl k modré lince první sedmikilometrový úsek červené linky v centru města v západovýchodním směru. V současné době tedy činí délka varšavského 29 kilometrů.