Jan Ziegler: Příznivci Ruska a levicoví extrémisté jsou pouhou virtuální realitou

18.06.2015 20:28 | Zprávy

Nebo prachobyčejní zbabělci? Obojí je možné, protože jsou silní pouze na webech a sociálních sítích. Když ale mají vyrazit do terénu, je to velká bída a jejich akce končí fiaskem. Silní jsou pouze přes klávesnice počítačů.

Jan Ziegler: Příznivci Ruska a levicoví extrémisté jsou pouhou virtuální realitou
Foto: Facebook Jana Zieglera
Popisek: Jan Ziegler

Navazuji na blog Tomáše Luňáka a mohu jej doplnit z vlastní zkušenosti. To bylo křiku na různých facebookových skupinách typu Přátelé Ruska, jak zastaví americký konvoj, jak ho budou blokovat vlastními těly, někde dokonce hrozili barikádami, házením dlažebních kostek atd. Pak nastala chvíle pravdy a vojáci na obrněných transportérech pod symboly hvězd a pruhů vjely na území České Republiky. Po celou dobu jejich spanilé dragounské jízdy se opakoval stejný scénář: Tisíce a možná i desetitisíce lidí s lesy amerických vlajek, kteří je vítali, naproti tomu desítky, maximálně stovky protestujících, kterých si Američané ani nevšimli. Neplánované zpoždění nabral konvoj hned za hranicemi u Ostravy, ale nikoliv kvůli nějaké blokádě, ale nadšené davy jej nechtěly pustit dále.

Byla legrace číst si pak reakce na proruských sociálních sítích. Mohutně se rozčiloval Jiří Vyvadil, který dokonce hrozil své skupině Přátelé Ruska rozpuštěním. Jinde naříkal nějaký penzista z Olomouce, že stál u dálnice s ruskou vlajkou sám jako trubka a musel poslouchat urážky „podplacených sluhů amerického imperialismu“. „Tady ve skupině jste všichni silní, ale to je tak všechno,“ rozčiloval se.

Já mám osobní zážitky z vítání amerických vojáků v Plzni, kteří sem přijeli uctít památku svých padlých předchůdců při osvobozování Plzně v květnu 1945. Právě komunista a zdejší bloger Petr Cvalín svolal proti Američanům demonstraci u plzeňské radnice. Dostavilo se na ní celých třináct účastníků, proti nim stály ovšem minimálně tři stovky lidí vítajících Američany. Sotva začal mluvit do amplionu (jeho spoluprotestující se od něj raději vzdálili), nastal řev a pískot, takže během chvilky raději skončil, protože pochopil, že to nemá smysl. Měl štěstí, že ho chránili policisté, protože někteří horkokrevní jedinci si to s ním chtěli vyřídit, jak se říká, po dělnicku. Později u památníku Díky Ameriko nadšeně zdravila americké vojáky více než tisícovka lidí. Čili konkrétně v západočeské metropoli stálo proti zhruba třinácti stům příznivcům Západu třináct odpůrců, čili stokrát menší síla. Komunisté a další extrémisté tak utrpěli totální debakl.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Vzpomínání na gestapo

9:50 Zdeněk Jemelík: Vzpomínání na gestapo

Stalo se někdy v r.1941, v mých šesti letech. Skončili jsme nedělní oběd a někdo zazvonil na domovní…