Je jasné, že Vladimír Putin by vyhrál prezidentské volby v každém případě, proto byly volební podvody, kdy lidé vhazovali do uren více lístků, zbytečné. Stejně tak represe Kremlu, které perfektně popsala v Lidových novinách Petra Procházková, patřily do oblasti nepochopitelného. Opoziční zástupci, kteří se ohlásili do volebních místností jako pozorovatelé, byli krátce před volbami účelově zatýkáni a odsouzeni na deset až devět dnů do vězení kvůli banálním přestupkům. No a hlavní lídr opozice Alexandr Navalnyj pro jistotu nesměl vůbec kandidovat. Tohle bylo smutné, hloupé i směšné zároveň, protože nikdo nemohl současného vládce Kremlu ohrozit. Inu Rusko.

Dál nemám v podstatě co psát, a tak nabízím dvě perfektní analýzy v odkazech, zde a zde. Tam je skoro všechno.

Když se Putin stal posledního dne roku 1999 prezidentem, zapůsobil na obyvatele Ruska jako zjevení. Nelze se divit, po svém předchůdci opilci Borisi Jelcinovi, který rád plácával stevardky po zadku, dirigoval orchestry a po přistání letadla si kvůli vysoké opilosti ani nevzpomněl v které zemi je, byl petrohradský rodák, sportovec a abstinent, bytostí z jiného světa. Nicméně je potřeba připomenout, že Jelcin nebyl výsledkem spiknutí Západu, ale sami Rusové, naposledy v roce 1996, si ho zvolili v svobodných volbách.