Zeď nářků patří mezi nejposvátnější místa judaismu. Cituji z Wikipedie. Zeď nářků je pozůstatkem vnějších hradeb jeruzalémského Chrámu, které nechal rozšířit Herodes Veliký. Po zničení Jeruzaléma římským vojskem v První židovské válce (roku 70 n. l.) zůstala většina zdi pohřbena pod úrovní terénu, kromě Zdi nářků a Malé zdi. Mnohé části hradby jsou dnes také často součástí domů muslimské čtvrti, které jsou ke Zdi přistavěny.

Podle rabínů však šechina (Hospodinovo přebývání) i po zničení Chrámu zůstala na místě Zdi nářků. Židům tak toto místo zůstalo nejposvátnějším. ... První zmínka o smutečních modlitbách Židů na tomto místě se nachází ve vyprávění poutníka z Bordeaux, který do Jeruzaléma dorazil roku 333.

Takže se jedná o místo, kde původně stával chrám vystavěný původně králem Šalomounem v 10. století před Kristem, který byl zbořen, pak obnoven a v roce 70 definitivně zničen římskými vojsky za tehdejšího židovského povstání.