Tuto ruskou bezcitnost potvrdila v jednom čísle časopis Reflex v rubrice Vandr i mladá Češka žijící v Moskvě. Tato popsala natvrdo, když člověk omdlí na ulici a budou silné mrazy, má smůlu. Nikdo mu nepomůže, nikdo si ho nebude všímat, a pokud jej nenajdou včas policisté, má smůlu a zmrzne. Rusové si prostě myslí, že tu leží nějaký opilec, který přebral a nezajímá je to.

Režisér Otakar Vávra se kdysi v nějakém novinovém rozhovoru chlubil, že když natáčel masivní bitevní scénu na Vítkově v díle husitské trilogie Proti všem, tak se nikdo vážně nezranil a nezabil. „Ruští režiséři se tomu moc divili, v Rusku je to totiž jiné, tam mají i při natáčení válečných filmů povoleny pětiprocentní ztráty jako na manévrech,“ objasnil Vávra. Věřím, že za Sovětského svazu něco takového bylo možné, protože bolševikům na lidech nezáleželo, ale doufám, že v současném Rusku se už nic podobného neděje.

Takové chování provokuje k jednoduché otázce. Proč? V diskusi na Facebooku zazněl názor, že je to typicky ruské pohrdání lidskými životy, které má v této zemi staletou tradici. Jedinec a jeho svobody nemají v asiatském prostředí žádnou cenu. Jedině v kolektivu je síla a ten nějaké drobné ztráty oželí.

Američané v této zkoušce obstáli se ctí, a člověku, který se svíjel na ulici, pomáhali okamžitě. Chovali se prokazatelně lidštěji než Rusové. Nevím, co je na ruské povaze tak úžasného? Já bych tady takovou hnusnou bezohlednost nechtěl. Lhostejnými lidmi, které nezajímají problémy druhých, já pohrdám. Nic jiného si nezaslouží.