Jako řádný občan proto podal trestní oznámení, ale pak se začaly dít věci. Jeho oznámením podloženým důkazy se nikdo nezabýval, naopak byl zatčen a uvězněn ve vyšetřovací vazbě, přičemž jeho kauzu vedli ti samí policisté, které předtím obvinil z daňových úniků. V každé normální zemi by musely být obě kauzy přísně odděleny od sebe. Proto tento styl Rusko vylučuje ze společnosti civilizovaných zemí. Magnitského vyšetřovatelé nechali zavřít jako šestatřicetiletého zdravého člověka, o rok později byl mrtvý. Podle všeho jej ubili k smrti dozorci v jeho cele v jedné z moskevských věznic. Je do oči bijící, že jeho stíhání začalo hned poté, co sám předložil důkazy o zločinech státních úředníků. Takové praktiky vrací Rusko do stalinské éry.
Je to snad v dějinách Ruska 20. století poprvé, co byl někdo souzený posmrtně, něco takového se zřejmě nestalo ani v éře nejtužších stalinských bolševických represí. V Evropě známe podobný případ z konce 9. století, kdy papež Štěpán VI. nechal vykopat mrtvolu svého předchůdce Formosy, zorganizoval s ním proces a formálně jej nechal sesadit z papežského úřadu. Jenomže o tisíc let dříve tady jaksi panovaly jiné poměry.
Renomovaný britský žurnalista a jeden z nejlepších znalců současného Ruska Edward Lucas ve své vynikající knize Klam s podtitulem Špioni a lži aneb jak Rusko obelhává Západ vydanou nakladatelstvím Mladá fronta v roce 2012 zveřejnil zprávu vyšetřovatelů španělské prokuratury, podle které v Rusku není rozdíl mezi státní správou a organizovaným zločinem. I ruské polostátní firmy jsou podle Lucase řízené mafií. Do této kategorie spadají například Rosněft, Lukoil nebo Rosatom, který se v České republice uchází o dostavbu temelínské elektrárny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz