Komunistický předák Jiří Dolejš byl v září 2009 usvědčen novinářem z MF DNES z pokusu o korupci a praní špinavých peněz. Spolu s dalším tehdejším místopředsedou KSČM Čeňkem mIlotou byl ochoten lobovat za úplatek jednoho milionu korun za změnu loterijního zákona. Tyto peníze měly být vyprány přes inzerci v Haló novinách. Čili údajná neúplatnost komunistů patří do říše pohádek.

Důvod, proč korupčních afér komunistů není víc, je jednoduchý. Oni naštěstí nemají velký podíl v České republice na moci a tak není ani potřeba je korumpovat. Nicméně už kvůli korupci a machinacím při výběrových řízeních byli policii vyšetřováni i komunističtí starostové. Zkrátka a dobře, tam kde komunisté vládnou, nejsou proti úplatkářským aférám imunní.

Komunisté tvrdí, že oni za současný stav společnosti nemohou. Jenomže to není pravda! Mnozí soudruzi jsou členy dozorčích rad a kontrolních orgánů státních společností. Mají tak přístup k základním informacím týkajících se těchto firem. Jestliže tvrdí, že s jejich aférami nemají nic společného, pak lžou nebo jsou totálně neschopní. Obojí je přitom špatné!

Jsou to dále komunisté, kteří ve středních Čechách umožnili vládu bývalého sociálnědemokratického hejtmana Davida Ratha, jenž je trestně stíhám pro korupci. Dále oni svým hlasováním v krajském zastupitelstvu umožnili prudký nárůst zadlužení Středočeského kraje. Komunisté se přímo podílejí na vládě nad Severomoravským krajem, kde drží u moci dalšího oranžového hejtmana, který má problém vysvětlit, kde vzal peníze na stavbu penzionu v Jeseníkách. Můžeme se ptát, jestli soudruzi na pozici oni krajských radních podávají nějaké výjimečné zákony. Odpověď zní, nikoliv.

Rovněž města a obce, kde jsou starostové z KSČM u moc, moc nevzkvétají. Takovým smutným příkladem může být jihočeská Horní Stropnice.

Komunisté už tedy měli po listopadu 89 dost příležitostí na obecní a krajské úrovni dokázat, že jsou schopnými manažéry a hospodáři. Tuto šanci zahodili. Přitom celostátní politici by měli nejdříve v obcích a krajích osvědčit své kvality. To komunisté nedokázali. Sami soudruzi v zákulisí přiznávají, že jejich volební programy, ve stylu všechno zdarma, jsou nesmyslné. Jenomže oni ví, že se do vlády, krajských a obecních zastupitelstev většinou nedostanou a tak slibují i nemožné. Jejich voliči patří většinou k té méně vzdělané a jednodušší části populace, a tak se na rudé hlouposti chytají.