Nesmíme zaměňovat příčinu a následek. Příčinou bylo znárodnění po roce 1945 a následkem pak byla privatizace po roce 1989, která byla logickým důsledkem neefektivního fungování státního vlastnictví.
Představte si, že nějaký šikovný automechanik na sobě pracuje, vybuduje mohutný autoservis a později třeba i továrnu na autodíly. Pak přijde nějaký lempl, který v životě ničeho nedosáhl (to byli často komunisté), bude proti němu štvát a nakonec dosáhne toho, že pilnému člověku je jeho majetek v hodnotě desítek a někdy i stovek milionů korun sprostě ukraden bez náhrady. Něco takového já považuji za odpornou loupež, která by měla být tvrdě trestána.
Už jsem tady také slyšel názor, že velká část soukromého majetku byla znárodněna už v říjnu 1945, tedy ještě před nastolením komunistického režimu, na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše. To je pravda, jednalo se o klíčová odvětví, například o doly, hutě, elektrárny, peněžní ústavy, atd.a takové plošné zestátňování bylo chybou. Je třeba rovněž uznat, že někteří sociální demokraté v tom byli daleko radikálnější než členové KSČ. Jenomže za tyto vlastnické změny měla být původním majitelům vyplacena náhrada, k čemuž kvůli pozdějšímu vývoji bohužel nedošlo.
Komunisté však po puči v únoru 1948 uloupili lidem miliardové majetky a žádné peníze jim za ně nevyplatili. To považuji za obrovský zločin, jehož viníci dosud nebyli potrestáni. Vím také o případech, kdy byly původním majitelům v rámci restitucí po listopadu 1989 vráceny místo prosperujících podniků ruiny A nebýt znárodňování, nemusela být privatizace.
Jan Ziegler
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
