Omlouvači jsou stejné nebezpeční jako nekritičtí vítači, kterým nevadí nekontrolovatelný přísun migrantů do Evropy a možná ještě horší. Tito lidé mají Západ za příčinu všeho zla a pořád cítí potřebu se za jeho údajné zločiny omlouvat. To ovšem vede k tomu, že řada Afričanů nebo Asiatů si to přebere tak, že my se o ně musíme starat, posílat jim peníze a oni nemusí pracovat, protože jsme jim v minulosti hrozně ubližovali. A i takové přístupy patří k příčinám migrace z třetího světa do Evropy. Tamní obyvatelé si řeknou, oni nám kdysi škodili, tak teď musí napravit staré křivdy a budou nás živit. To je ovšem špatně, africkým a aisjkým státům je třeba dát najevo, aby se staraly samy o sebe a obrazně řečeno jim neposílat ryby, ale naučit je ryby chytat.

Každá mince má ovšem dvě strany. Konkrétně území nynějšího Mexika ovládali před příchodem Španělů Aztékové, kteří tvrdě utiskovali okolní indiánské kmeny. Ty se také často stávaly spojenci španělských dobyvatelů proti svým utlačovatelům. Aztékové si také libovali v lidských obětech, při kterých bývala nebožákům vyrvána za živa z těla srdce. Takto zemřely tisíce a možná i desetitisíce lidí. Je fakt hrozné, že křesťanští misionáři tento „krásný zvyk“ zarazili.

Ostatně to, jak křesťanství konkrétně katolická církev pomáhala zlidštit jižní Ameriku, dokazuje film Misie, natočený podle skutečných událostí, kdy se jezuité vzorně starali o místní domorodé obyvatelstvo.

V Africe Arabové rovněž pořádali výpady na okolní území a unášeli černochy do otroctví. A to ještě v době, kdy už Západ postavil otrokářství mimo zákon. Silnější černošské kmeny si také podmaňovaly ty slabší, jejichž obyvatelé museli svým pánům sloužit jako otroci či nevolníci.