Jenže je to jen politické pokrytectví. Lidé ve snaze podpořit své zdraví nebo zbavit se chronických nemocí často neváhají vydávat stovky, tisíce, dokonce desetitisíce korun za různé doplňky stravy či neověřené experimentální metody, které mohou být i nebezpečné. "Státní obchodní kontrola dává pokuty šmejdům za okrádání důchodců, ale nikdo se nezastane pacientů, kteří jsou oběťmi podvodů a přijdou o své úspory nebo si dokonce půjčí peníze, aby se zbavili bolesti," zdůrazňuje šéfka pacientské organizace Koalice pro zdraví Jana Petrenko.
Například za léčbu artrózy kloubu kmenovými buňkami platí lidé od 30 tisíc korun za jednorázovou aplikaci. Případy se objevují i poté, co Evropská léková agentura před dvěma lety razantně volné pole působnosti různých klinik a ordinací v této oblasti omezila. Označila totiž kmenové buňky, které se aplikují do kloubu, za léčivý přípravek moderní terapie. To znamená, že nelze publikovat reklamu na použití manipulovaných buněk, a jejich aplikace je limitována na přesně dané výjimky.
Zároveň není v Evropě ani v Americe takový preparát legálně registrován. "Registraci Evropské lékové agentury nemá žádný léčivý přípravek založený na kmenových buňkách a určený k léčbě do kloubů," potvrdila mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová. To mj. znamená, že žádný takový preparát neprošel standardními klinickými zkouškami, neprokázal dosud svojí účinnost a ani bezpečnost tak jako standardní léky.
Jak upozornil přední český ortoped, profesor David Pokorný z I. ortopedické kliniky 1. LF UK a FN Motol, kmenové buňky v léčbě artrózy přes všechny proklamace jejich propagátory dosud nejenže neprokázaly svou účinnost ale ani bezpečnost. "Za prvé je to nebezpečí spojené s aplikací jakéhokoliv preparátu do kloubu. Kloubní prostor totiž na rozdíl od svalu nemá vlastní imunitu, protože v něm necirkuluje krev, a pokud dovnitř pronikne baktérie, může se rozvinout hnisavý zánět," vysvětlil. To je pak katastrofa, která až na několik let oddálí pacientovi možnost náhrady kloubu. Jakkoliv jsou kmenové buňky připravovány ve sterilním prostředí, nelze vyloučit, že zároveň s nimi neproniknou do kloubu i baktérie.
"O druhém nebezpečí referují přední světoví vědci. Nelze totiž podle nich stoprocentně vyloučit, že se kmenová buňka, která je univerzální, nezvrhne v těle pacientů ve zhoubné bujení," zdůraznil profesor Pokorný. Pacient si pak nejenže nevyléčí artrózu, ale ještě navíc u něj propukne rakovina.
Legálně lze nyní léčbu kloubů kmenovými buňkami nabízet jen v rámci klinických zkoušek, specifického léčebného programu či na nemocniční výjimku. Za účast v klinickém zkoušení pacient nic nesmí platit. "V dané indikaci nyní neprobíhá žádné klinické hodnocení, nebyla udělena žádná nemocniční výjimka a ani nebyl schválen žádný specifický léčebný program," upřesnila Přinesdomová. Navíc musejí lékaři každé použití neregistrovaného léčivého přípravku moderní terapie hlásit lékovému úřadu. "SÚKL nemá hlášeno od lékařů žádné použití kmenových buněk aplikovaných do kloubů," dodala mluvčí ústavu.
Přes všechna omezující pravidla některé soukromé ordinace ale pacientům tuto léčbu za peníze i nadále nabízejí. "Měl jsem v poslední době jednu pacientku, která si preparát nechala píchnout, a to bez efektu," uvedl profesor Pokorný. Podobně si další pacienti stěžovali v Koalici pro zdraví.
Ortopedové ovšem varují před dalším nebezpečím spojeným s touto metodou. Pacient s těžkou artrózou totiž jen zbytečně oddálí náhradu kloubu implantátem. A o to déle trpí úpornými bolestmi.
"Je celkem normální, že člověk má strach z operace, a udělá cokoliv aby se ji vyhnul, nebo alespoň oddálil. Jako pacienti potřebujeme věřit lékaři. Když vám řekne, že kmenové buňky do kloubu jsou vaše poslední naděje, jak se zbavit bolesti, zaplatíte cokoliv, a ještě s vděčností. A když si pacient stěžuje, že mu je ještě hůře, doktor mu řekne, že výjimečně se stane, že kmenové buňky nespolupracují," říká Petrenko.
Náhrada kloubu přitom není žádný vzácný zákrok. Loni v Česku ortopedi provedli podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky 14.171 primoimplantací náhrady kyčelního kloubu a 1554 revizí. U kolenního kloubu to bylo 11.675 primoimplantací a 726 revizí.
Kloubních náhrad je na trhu celá řada, liší se svými vlastnostmi i životností. Pacienti ale většinou ani netuší, že jsou mezi nimi rozdíly a že by si mohli vybrat, jaký implantát dostanou. Jednak zdravotní pojišťovny mají ze zákona zajistit ekonomicky nejvýhodnější variantu, jednak především státní a veřejné nemocnice musí materiál nakupovat ve výběrovém řízení, kde rozhodujícím kritériem je cena. Ten, komu by standardní kloubní náhrada nevyhovovala, nemá šanci připlatit si na jinou jen rozdíl. V porovnání s kmenovými buňkami, které nepomohou, je to malá investice, jíž by správně informovaný pacient mohl zvážit.
Jenže podle v současnosti platných pravidel by musel zaplatit nejen plnou cenu alternativního implantátu, ale také samotnou operaci. "Nyní vůbec neexistuje právní možnost, aby si pacient na lepší implantát jen přispěl," potvrdil Pokorný.
Jak dodává Jana Petrenko: "Lidé by měli mít možnost vybrat si kloub, případně doplatit na lepší. Zdravotní pojišťovny nemohou vzhledem k omezenému rozpočtu zaplatit všechno." Takovou variantu ale čeští zákonodárci navzdory několika pokusům zatím vždy zavrhli. Na druhou stranu jim nevadí, že lidé vydávají 50 tisíc korun za neověřenou, neúčinnou a možná i nebezpečnou léčbu.
Marcela Alföldi Šperkerová pro Koalici pro zdraví
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
