Nezaměstnaní neztratí nebo získají pracovní návyky.
Ten, kdo po dvaceti či třiceti letech zaměstnání přijde o práci a na ÚP mu po dvou měsících pobírání podpory v nezaměstnanosti nabídnou buď vyřazení z evidence zájemců o zprostředkování zaměstnání, nebo výkon veřejně prospěšných prací, bude zřejmě dojat takovouto záchranou od ztráty svých dvacet či třicet let budovaných pracovních návyků.
Někdo bude vykonávat spoustu potřebné práce pro obec, kterou obec, potažmo stát nechce zaplatit.
Je vůbec možné, aby práce, kterou nikdo nechce platit, byla prospěšná? Někdo stojí o práci, ale nechce za ni nic dát? Není to zvláštní ve společnosti a době, kdy i k lékaři předstupujeme s třicetikorunou v ruce, i když ještě nevíme, co budeme potřebovat. V jiném pojetí možná lze očekávat, že za nezaplacenou práci bude odvedena práce hodna nezaplacení. Některé souvztažnosti se totiž vzájemně ovlivňují, s tím nelze hnout ani nějakým výnosem ministra.
Výkon veřejně prospěšných prací zabrání zneužívání sociálních dávek.
Pan ministr asi neví, že tyto dávky nejsou vázány na nic jiného než na potřebnost a sociální poměry jedince, případně jeho rodiny. Může je pobírat i zaměstnaný, pokud jeho mzda je dost nízká. Dostává je i ten, kdo nepracuje vůbec, ba nemusí být ani evidován jakožto zájemce o zaměstnání. Zneužívání sociálního systému musí přece řešit vhodné kontroly a přiměřené sankce za zneužívání.
Veřejně prospěšné práce znemožní pracovat na černo a zároveň požívat statut nezaměstnaného.
Statutu nezaměstnaného nikomu nic podstatného nepřinese. Stát přispívá nezaměstnaným měsíčně na zdravotní pojištění částkou 723 Kč přesně, jinak nic, co by se nedalo pořídit i jinak. Výjimkou je do 50 let věku jeden rok a po 55 letech věku další dva roky, kdy mimo rekvalifikace či podporu v nezaměstnanosti se nezaměstnanému započítá osmdesáti procenty sociální pojištění. Zato v případech, kdy nezaměstnaný pobírá podporu v nezaměstnanosti, jde o hodně. Jde právě o ty podpory v nezaměstnanosti. Jenže tyhle podpory v nezaměstnanosti si přeci nezaměstnaný zasloužil tím, že přispíval odvodem finanční částky na politiku zaměstnanosti.
Jak je možné, že prací se někdo může zasloužit o nějakou podporu ze strany společnosti v případě nouze? Každý měsíc totiž odvedou zaměstnanci ze svého platu mimo daní a zdravotního pojištění také poplatek, který se nazývá sociální pojištění, a také část, která se označuje jako příspěvek na politiku zaměstnanosti. Ta část na politiku zaměstnanosti není příliš závratná. Nezaměstnaných ovšem je evidováno asi 10%, takže se má kdo na ně skládat a pomoci jim vrátit se do pracovního procesu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz