Občané s nízkými příjmy upadají do chudoby a střední třídě, která představuje stabilizační formaci ekonomiky, dochází dech. Lidé sahají do svých úspor a dle ekonomů přichází doba, kdy se pro odvrácení krachu začnou zbavovat také svého majetku, typicky nemovitostí. Je tedy nejvyšší čas zasáhnout a pomoci. Regulaci ve formě zastropování cen energií bylo v tuto chvíli nutné udělat. Musíme si však uvědomit, že konkrétní podoba vládního zastropování cen elektrické energie není ideální, a to ze dvou hlavních důvodů. 

Za prvé, cena byla zastropována pouze pro silovou elektřinu, která činí z celkové sumy 67,5 % a můžeme proto jen odhadovat, jak se toto zastropování projeví v tarifech, které obchodníci s elektřinou nakonec předloží konečným spotřebitelům. Jednotlivých položek při tvorbě konečné ceny za elektrickou energii je osm a patří mezi ně kromě silové energie například daň z elektřiny, distribuce, systémové služby a další. Současná cena silové elektřiny je na spotovém trhu přes 400 euro za 1 MWh.

Podle vládní představy by měla být zastropována na částce 240 euro, tedy zhruba 6.000 Kč (včetně DPH) za 1 MWh (6 Kč za 1 kWh). Podle propočtů našich odborníků by byla v takovém případě výsledná cena na rok 2023 zhruba 9.000 Kč za 1 MWh (9 Kč za 1 kWh) včetně DPH po odpuštění poplatku za podporované zdroje, přičemž cena za distribuci je v tomto případě určena podle předchozího roku, jelikož cena na rok 2023 bude zveřejněna teprve v listopadu letošního roku. Stále je to však cena příliš vysoká. Pro porovnání, v polovině roku 2021 byla cena za 1 MWh 1.700 Kč. Navrhujeme proto, aby se zastropování pohybovalo mezi 80 až 100 Eury za 1 MWh, tedy alespoň 2.000-2.500 Kč za 1MWh. Pro další srovnání, například slovenská vláda zastropovala cenu elektrické energie na částce 61,21 euro za 1MWh, tedy v přepočtu 1 530 Kč. Česká republika 6.000 Kč, Slovensko 1530 Kč!