Mluvit o tom, že každý pracovník v zemědělství dostává přes 500 tisíc korun a daňový poplatníci vydávají ročně na podporách 14 tisíc korun na hektar je bez výkladu souvislostí úplná fantazmagorie a záměr dehonestovat zemědělce a zemědělství jako odvětví. 

Pravda je úplně jiná, celá evropská, ale i světová hospodářská politika v segmentu výroby potravin je postavena na podporách, které mají zajistit přístup k potravinám celé populaci, bez ohledu na výši jejich příjmu. To začalo již v roce 1957 s Římskou smlouvou o založení Evropského hospodářského společenství, kde se řešila potravinová soběstačnost zakládajících státu Francie, Italie, Německa a Beneluxu. Tam byla dohodnuta nejen spolupráce těchto zemí, ale také podpory do produkce potravin.