Studenti, kteří akci pořádají, zdůrazňují, že majálesy nemají být pouhou oslavou jara, ale mají vytvářet prostor pro kritiku. V minulosti tomu tak opravdu bylo. I proto byl například Majáles v roce 1847 zakázaný. Stejně tak se Majálesy nesměly konat po roce 1948. Změna nastala až o osm let později.

Organizátorům Majálesu na současných slavnostech vadí to, že v nich nejde primárně o vyjádření názorů studentů, o reflexi politické situace, o reakci na současný stav společnosti či o prezentaci studentské kultury jako takové, ale především o generaci zisku. Nelíbí se jim, že studenti na majálesech dostávají prostor pouze v rámci doprovodného programu. Podle nich má být Majáles akcí, kterou pořádají sami studenti a na kterou je vstup zdarma. Cílem iniciátorů Majálesu je vrátit tuto slavnost zpátky studentům, aby to byli právě oni, kdo určují jeho podobu i obsah. Z Majálesu by měla být cítit studentská atmosféra, vtip, ironie, nadsázka, kritika i sebekritika.