Novinář Jan Urban v souvislosti s touto skladbou mluví o skvělém a brutálním songu, který se může stát generační hymnou roku 2012. Poselství písně je jasné. Stav, ve kterém se Česká republika nachází, je špatný. Vládne zde korupční systém, jehož součástí jsou politické strany a volení politici.

Odpovědnost za to ale nesou z velké části voliči, kteří tyto politiky volí. Text skladby naznačuje, že občanům už dochází trpělivost a už si nechtějí nechat všechno líbit.

Problém je ale podle mne v tom, v čem přesně autorka textu Barbora Poláková vidí hlavní nedostatek české politiky a jakým způsobem by ho chtěla řešit. V písni se uvádí: „cesta tudy není, dokud vládnou morálně pokroucení“. Skladba tedy jinými slovy říká, že jediným řešením je odstavit od vlády jedince, kteří nejsou dostatečně morálně zdatní. O kus dále píseň pokračuje slovy: „Klíče měly smysl a furt jsme na to hrdí, ty klíče byly od basy a tam vás dáme.“ Z toho je zřejmé, jakým způsobem se má s morálně pokřivenými současnými vládci naložit. Velmi zajímavá je spojitost klíčů jako symbolu sametové revoluce a klíčů od žaláře, do kterého by se měli zavřít morálně nevyhovující politici. Dokonce se zdá, jako by se tím chtělo říct, že revoluce ze 17. listopadu bude završena až v momentě, kdy současná politická elita skončí za katrem.