Již několik let se ECB snaží dosáhnout vytoužené inflace ve výši 2 %, avšak podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala v únoru 2016 meziroční inflace měřená pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) úrovně -0,2 %. Rada guvernérů shledala, že po porovnání aktuálních výsledků hospodářských a měnových signálů je nezbytné zavést nové stimuly.
Extrémně uvolněná měnová politika ECB, která ve velkém pumpuje peníze do finančního systému prostřednictvím nákupu dluhopisů, nutí bankovní domy nepřijímat objemnější vklady. V reálu se zákazník banky dočká nulového či „téměř“ nulového zhodnocování prostředků. Aktuálně se však čím dál víc dostává do hry zavedení záporných sazeb, jejichž smyslem je právě přinucení domácností a firem, aby nedržely finanční prostředky v bankách, a investovaly.
Banky jsou na jednu stranu v luxusní situaci, kdy jim vznikají výrazné přebytky volných finančních prostředků, na druhou stranu pro tyto prostředky není zcela jasné uplatnění a náklady spojené s jejich „nevyužitím“ jsou stále vyšší.
V listopadu 2013 se ČNB rozhodla jako jeden z nástrojů měnové politiky použít kurz koruny. Platnost tohoto nástroje se každé pololetí prodlužuje, avšak vytoužené inflace ve výši 2 % se stále nedaří docílit. Členové bankovní rady ve svých vystoupeních několikrát uvedli, že intervence přispěly k obnovení ekonomického růstu. Případné zavedení záporných úrokových sazeb by mohlo naplnit jejich druhý cíl, a tím je zmiňované dosažení vyšší míry inflace (2 %). Rozhodně nelze argumentovat tím, že by zavedení záporných úrokových sazeb bylo nástrojem proti ochraně domácí měny vůči spekulantům, jako tomu bylo ve Švýcarsku či Švédsku. Tyto měny mají úplně jinou celosvětovou poptávku a likviditu. ČNB by mohly odradit od jejich zavedení tyto faktory:
-
Na repo sazbu ČNB jsou navázány sankce v daňovém systému či úroky z prodlení, pro neplatiče by tato situace byla výhodná,
-
firmy a domácnosti nebudou ve větší míře investovat, ale budou držet finanční prostředky v soukromých či domácích úschovách,
-
vznikne výrazný prostor pro makléře a finanční instituce k „zobchodování“ volných prostředků klientů; spotřebitelé tuto situaci vnímají, což může poškodit obraz ČNB.
Ve čtvrtek 31. 3. má proběhnout měnově politické zasedání bankovní rady ČNB, na kterém téma záporných úrokových sazeb pravděpodobně zazní. Před více než půl rokem (v září 2015) se rada guvernérů rozhodla, že zavedení záporných úrokových sazeb není potřeba. Realita té doby byla taková, že objemy úvěrů firmám rostly, banky poskytly hypotéky za celkem 184,3 miliardy korun, ministerstvo financí dokonce prodalo dluhopisy se záporným výnosem (dluhopisy se splatností do tří let) a ceny komodit v čele s ropou, zlatem a stříbrem byly nízko. Jaký tedy můžeme čekat výsledek? Nepředpokládám, že na dnešním zasedání dojde ke snížení sazeb. Domnívám se ale, že ve střednědobém horizontu jednoho až dvou let se nová rada ČNB "sveze" s významnými evropskými centrálními bankami, které záporné úrokové sazby již zavedly, případně o nich aktuálně uvažují.
Autor je investiční analytik.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
