Již několik let se ECB snaží dosáhnout vytoužené inflace ve výši 2 %, avšak podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala v únoru 2016 meziroční inflace měřená pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) úrovně -0,2 %. Rada guvernérů shledala, že po porovnání aktuálních výsledků hospodářských a měnových signálů je nezbytné zavést nové stimuly.

Extrémně uvolněná měnová politika ECB, která ve velkém pumpuje peníze do finančního systému prostřednictvím nákupu dluhopisů, nutí bankovní domy nepřijímat objemnější vklady. V reálu se zákazník banky dočká nulového či „téměř“ nulového zhodnocování prostředků. Aktuálně se však čím dál víc dostává do hry zavedení záporných sazeb, jejichž smyslem je právě přinucení domácností a firem, aby nedržely finanční prostředky v bankách, a investovaly.

Banky jsou na jednu stranu v luxusní situaci, kdy jim vznikají výrazné přebytky volných finančních prostředků, na druhou stranu pro tyto prostředky není zcela jasné uplatnění a náklady spojené s jejich „nevyužitím“ jsou stále vyšší.