Pod poduškou vládní a parlamentní krize žijí svým životem další větší či menší události, bez kterých by systém nefungoval, nebo by se docela zhroutil. A to ať už se jedná o systém bankovnictví, dopravy, důchodového zabezpečení anebo třeba zdravotnictví. Takovou událostí „pod poduškou“ bylo přelomové zasedání Správní rady Vojenské zdravotní pojišťovny ČR, které vyjádřilo podporu dosavadnímu generálnímu řediteli ve sporu s Ministerstvem zdravotnictví a zvolilo jej do funkce generálního ředitele na další čtyřleté období.

Tato vláda, mluvme o ní spíše v čase minulém, se v resortu zdravotnictví pokoušela prostřednictvím svého nejdéle sloužícího ministra Hegera prosadit řadu více či méně systémových opatření s cílem ušetřit.  V roce 2012 přesáhly celkové výdaje na zdravotnictví částku 231 miliard Kč.  Z toho na samotnou zdravotní péči šlo 223 miliard Kč. Zbytek byly náklady na provoz pojišťoven a tzv. ostatní náklady. Náš zdravotní systém nás tedy vychází na 7,3 procenta HDP.  Je potřeba šetřit a systému v tuto chvíli chybí zhruba 1,5 miliardy Kč. Hledají se nová kritéria pro posuzování rentability nemocnic a zdravotních pojišťoven. Ale také pro ucpávání odtokových děr, které bývají zhusta úmyslně navrtány v toku financí našeho zdravotnictví. Noty pro celý tento orchestr připravuje právě Ministerstvo zdravotnictví, sledováno a kontrolováno Parlamentem české republiky.