Zatímco se CS Group omezil pouze na konstatování, že "celou situaci kolem Aera monitoruje", Omnipol už hovoří jako o hotové věci: „ Máme dohodu s Pentou, že do doby, než bude finální rozhodnutí, nebudeme nic komentovat. Jednání probíhají korektně a snažíme se najít tu nejlepší cestu,“ komentoval překvapivě situaci faktický vlastník Omnipolu Richard Háva, který dlouhodobě stojí v pozadí a veřejně se už téměr nevyjadřuje. Je tedy jasné, že šedá eminence armádních zakázek a blízký přítel Miroslava Kalouska, o leteckou továrnu mimořádně stojí.
Jak blízko jsou jednání dohodě, potvrdil i důvěryhodný zdroj: „Prodej má být hotový do konce roku. Financovat by to měl Omnipol pomocí PPF“. Důvodem je zejména předchozí investice do L-39 NG, kterou si chce Omnipol kontraktem ohlídat.
L-39 NG
Nový bojový podzvukový letoun měl být vlajkovou lodí Aera. Omnipol byl od začátku strategickým partnerem projektu - do vývoje a výroby vložil téměř miliardu korun. Aeru měl ale pomoci především proniknout na zahraničních trhy. Tady spolupráce ale fatálně selhala. Kromě objednávky 4 kusů pro senegalské ozbrojené síly, které mají být dodány až v roce 2023, neprodal Omnipol Aeru jediný letoun (ZDE a ZDE).
BEZ DOMÁCÍ PODPORY
Největší překážkou v prodeji L-39 NG je ale fakt, že ho nevyužívají čeští vojáci. Ministerstvo obrany sice loni jednalo o pořízení čtyř strojů, ale kontrakt za více než miliardu korun vláda nakonec neschválila a vyžádala si podrobnější informace ohledně nákladů na provoz letounů (ZDE).
Ve zbrojařském odvětví platí, že exportu nových zbraňových systémů předchází jejich zavedení do národní armády. Zahraniční zákazníci pak produktům více důvěřují.“
Skutečnost, že L-39NG stále nemá referenci domácího zákazníka, navzdory pokročilosti celého projektu a jasnému plánu dalších vývojových testů a certifikací, tento potenciál citelně limituje,“ potvrdil i mluvčí Aera Tobiáš Tvrdík.
Aero ve ztrátě
Jak se však může z továrny se stoletou tradicí stát podnik na pokraji insolvence? Důvodem je opět L 39-NG, resp. špatně zvolená taktika předchozího italského vedení. To rozhodlo vše vsadit na vývoj nového letounu, kvůli němuž ustoupilo do pozadí 8 civilních programů, které továrnu držely nad vodou. To se stalo Aeru osudným (ZDE).
Když se postupem času z lehkého cvičného letounu stal plnohodnotný bitevník s moderními zbraňovými systémy, ale také výrazně vyšší cenou, bylo Aero na pokraji krize a propadlo se do červených čísel (ZDE).
Další ránu utržilo Aero od amerického zbrojařského koncernu Sikorsky. Do jeho vrtulmíků UH-60M Black Hawk Aero dodávalo kokpity za více než půl miliardy ročně. Především se však jednalo o vysoce prestižní zakázku pro americkou armádu, které krachující firmě dodávala potřebný status. Ačkoli obě firmy měly smlouvu podepsanou do roku 2023, Sikorsky ji vypověděl a přesunul výrobu do USA.
Důsledkem ztráty tak prestižního kontraktu bylo propouštění zaměstnanců a další redukce nákladů na provoz továrny (ZDE).
Jestli Aeru pomůže nový vlastník, těžko říct. Faktem je, že pokud by jím měl být Omnipol, napne akvizice největší zbrojovky v Česku s obrovským výrobním areálem a vlastním letištěm jeho finanční zdroje do krajnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
