Jaroslav Moravec: Mistrovská díla československé bankovkové grafiky I. – 25 Kčs 1958

23.02.2016 21:23 | Zprávy

Po vzniku samostatného československého státu, vyhlášeného 28. října 1918, se na jeho území nenacházela tiskárna bankovek.

Jaroslav Moravec: Mistrovská díla československé bankovkové grafiky I. – 25 Kčs 1958
Foto: wikipedia
Popisek: Česká národní banka.

První československé papírové peníze se proto vyráběly částečně v tuzemských obchodních tiskárnách a částečně v zahraničí. Záhy však bylo zahájeno budování vlastního československého grafického ústavu, které dovršilo v roce 1928 otevření Tiskárny bankovek Národní banky Československé, převedené pak v roce 1953 z působnosti centrální banky do/působnosti ministerstva financí pod názvem Státní tiskárna cenin. V ní jsou české bankovky tištěny dosud.

Mladý grafický ústav dosáhl již v roce 1937 mezinárodního úspěchu cenou za tisícikorunu a jeho práce pak byla mezinárodně oceněna ještě třikrát. Na vzniku československých a českých bankovek se podíleli přední umělci své doby – Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský, Karel Svolinský, Karel Hruška, Albín Brunovský, Oldřich Kulhánek a další. Tento cyklus představí mistrovská díla československé a české bankovkové grafiky a kvalitu jejich polygrafického zpracování. Prvním z nich je bankovka Státní banky československé v hodnotě 25 korun československých, vzor 1958.

Pětadvacetikoruna vzoru 1958 navázala na pětadvacetikorunu vzoru 1953, která byla vydána při nechvalně známé peněžní reformě. Na doporučení poradců ze Sovětského svazu byly tehdy Československu vnuceny netradiční nominální hodnoty 3 a 25 (namísto dřívějších 2 a 20), na které si obyvatelstvo nikdy nezvyklo, byly neoblíbené, málo obíhaly a neúměrně zvyšovaly oběh hodnot 1 a 10. O návratu k tradičním nominálům se uvažovalo už v roce 1956, ale změna tehdy ještě nebyla povolena.

Vypracováním výtvarného návrhu na novou pětadvacetikorunu byl v roce 1956 pověřen přední český výtvarník, akademický malíř Karel Svolinský (1896–1986), profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, mimo jiné autor několika bankovek a poštovních známek. Tvůrce se musel držet hlavní tématiky stávající pětadvacetikoruny, tedy na lícní stranu ztvárnit osobnost Jana Žižky z Trocnova a na rubovou stranu město Tábor, forma vyjádření však byla ponechána na/něm. Musela být dodržena i základní modrá barva, autor si však mohl vybrat vhodný odstín. Návrh musel být vyhotoven nebarevnou tónovou kresbou, pro/kterou zvolil autor sépiovou barvu. Návrh lícní i rubové strany představuje pouze hlavní motivy, neboť bankovka nevznikala jako kompletní grafický list. Základní grafická koncepce bankovky a provedení textů byly dílem ateliéru Státní tiskárny cenin v čele s hlavním designerem Bedřichem Fojtáškem (1909–1990).

Návrh hlavního motivu lícní strany, Karel Svolinský, 1957, sépie, 410 x 230 mm
Návrh hlavního motivu lícní strany, Karel Svolinský, 1957, sépie, 410 x 230 mm.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Margita Balaštíková byl položen dotaz

Tvrdíte, že žádné nahrávky neexistují

Ale Seznam je prý má, tak jak to vysvětlíte? A jestli jste se takto mstila exmanželovi, nemyslíte, že to nejen dost vypovídá o vašem charakteru, ale je to také jasné zneužití funkce? A jestli to vše není pravda, jak to, že tak najednou po vašem rozvodu začala firma vaše bývalého manžela čelit kontro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: „Velký den“ v Bílém domě: veletrh evropské bezpáteřnosti

9:44 Ivo Strejček: „Velký den“ v Bílém domě: veletrh evropské bezpáteřnosti

Americký prezident Donald Trump dopředu avizoval, že pondělí 18. srpna 2025 bude v Bílém domě „velký…