Česká televize zřejmě malým zázrakem uvedla hraný dokument a do dopoledního studia si k této příležitosti symbolicky nepozvala literárního historika ale režiséra (nic proti Vám Vítku) a jeho ženu, krásnou kostýmní výtvarnici. Diskuze o Haškovi po dvou větách, že Hašek měl kolébavou chůzi plynule sklouzla k anorexii a kostýmech. Nablblost a zbytečnost veřejnoprávní televize se ukázala skutečně v anorektické nahotě.

Připomínám, že letos uplynulo taky 90 let od Haškovy smrti - v normální zemi by to byla obrovská příležitost oslavit a veřejně prodat výročí světové celebrity.

Ne ovšem v České republice. A tak turisty do Prahy taháme na rakouského Mozarta  nebo německožidovského Kafku. Světový potenciál, který v sobě má například kongeniální dvojice Hašek a Lada je nedozírná.  Ale pro české intelektuály jsou moc přízemní a lidoví.

Nejslavnější, nejčtěnější a nejlepší spisovatel českých dějin Jaroslav Hašek nebyl ve své zemi nikdy prorokem. Intelektuálové ho přehlíželi, pokud jím rovnou nepohrdali. Oficiální spisovatelská obec Haška nikdy mezi sebe nepřijala. Švejka - největší dílo české literatury a jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury objevil pro svět německý žid Max Brod a v Čechách ho ocenili jen komunisté Olbracht a Fučík. A kdyby se Švejk nedočkal obrovského světového ohlasu, po berlínské premiéře divadelní adaptace Švejka, tak po Haškovi a Švejkovi v Čechách a na Moravě by neštěkl pes. Tedy ten intelektuální. Normální lidé totiž Haška četli odjakživa a rádi.

A v tom je Haškova velká síla - jeho přirozenost. Ani on ani jeho dílo si na nic nehraje - nehraje si na velké intelektuální výšiny nebo mnohoznačná moudra.