Jaroslav Salivar: Hrozí policii další destabilizace?

06.05.2014 12:06

Mohlo by se zdát, že po dlouhých měsících nestability a absence velení způsobené dvojvládním (nebo spíše nevládím) na postu policejního prezidenta, by nyní Policie ČR mohla našlápnout ke stabilnější budoucnosti a mohla by se věnovat problémům, které ji samotnou i občany ČR skutečně trápí (nedostatek policistů v ulicích, růst kriminality, zejména majetkové, problémy ve vyloučených lokalitách a s tím související extremismus, …).

Jaroslav Salivar: Hrozí policii další destabilizace?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Policejní zásah, ilustrační foto

Jenže než se nový policejní prezident vůbec stačil usadit ve svém křesle, hrozí policii problémy ještě mnohem vážnější, než kterým dosud čelila. Zatímco ministr vnitra slibuje policistům navýšit mzdy o 1,8 miliardy a policii přidat 900 milionů na potřebné investice, realita je taková, že aktuálně platný střednědobý rozpočtový výhled schválený Poslaneckou sněmovnou (hlasy poslanců této vládní koalice včetně současného ministra vnitra) počítá naopak pro rok 2015 s krácením rozpočtu Ministerstva vnitra (jehož největší část tvoří právě rozpočet Policie ČR) o cca 2,7 mld. Kč a pro rok 2016 dokonce o 3,5 mld. Kč.

Ministerstvo financí vedené předsedou ANO Andrejem Babišem  pak dokonce představilo plány na rozpočtové škrty Ministerstva vnitra pro rok 2015 ve výši více než třech miliard. A aby měly finance jistotu, že se z takové rány policie už opravdu nevzpamatuje, tak svůj návrh završily radou, jak má policie šetřit. Půl miliardy prý ušetří, pokud zruší krajská ředitelství a o všem nechá rozhodovat Policejní prezidium. A po vzoru PČR by je logicky mohl zrušit  následně i u HZS. Zapomeňme na to, že funkčnost a efektivita krajského uspořádání HZS od jeho vzniku byla vzorem pro zřízení krajského uspořádání  ( tj. 14 odpovědných účetních jednotek) i u PČR a dalších složek. Stejné MF zároveň navrhuje zbavit služebního poměru u HZS prý dokumentaristy požárů ( což jsou zjišťovatelé příčin požárů-nejunikátnější, nejvzdělanější a  nejefektivnější součást státního požárního dozoru), preventisty ( zřejmě ti, co ve svém důsledku šetří nejen státu, ale i firmám a všem ostatním nejvíce peněz), telefonisty-pracovníky operačních středisek ( zřejmě operační důstojníky, kteří zcela zásadně rozhodují, vydávají příkazy a rozkazy, vysílají síly a prostředky),takže se možná dočkáme situace, kdy stejný odborník na bezpečnost z MF navrhne zrušit služební poměr všem pracovníkům ve vedení sborů, ať už na GŘ HZS či policejním prezidiu, protože je označí za pouhé úředníky, telefonisty, dokumentaristy či preventisty.

Proti tomu se Ministerstvo vnitra a Policie ČR bouří, což je třeba všemi prostředky podpořit. Návrh financí není v historii policie nic nového. Všichni pamatujeme, jak v takovém centralistickém modelu policie před svou reformou započatou v roce 2007 (ne)fungovala. Policie zahnívala ve stavu, kdy vynaložení téměř každé koruny na okrese podléhalo dlouhému schvalovacímu procesu v Praze, a o chodu policie rozhodovali lidé bez odpovědnosti a odpovídali lidé bez pravomocí. V územní struktuře vycházející ještě z dob socialismu měla policie jen minimální kontakt s občany a jejich potřebami. Významně větší počet příslušníků seděl v kancelářích, místo ovlivňování bezpečnostní situace v ulicích. Na potřebě zásadní změny, po které odpovědní policisté sami volali, se shodla celá politická scéna. Za této situace čelila PČR  nejnižší důvěře veřejnosti ve své novodobé historii a nespokojenosti a častým odchodům i samotných policistů. K čemu se tedy hodlá MF vracet a proč?

S reformou přišla změna. Krajské ředitelství se stalo základní územní jednotkou v policii, ve které se soustředilo rozhodování jak o bezpečnostních otázkách, tak o ekonomických záležitostech. V každém kraji byl zřízen jeden odpovědný statutární zástupce, stejně jako u HZS. Do té doby nebyl ani jeden v celé padesátitisícové policii. Ani policejní prezident nebyl odpovědným statutárním zástupcem. Tak nelze řídit ani stát ani firmu. Krajské uspořádání navíc odráží samosprávné členění státu a bezpečnost a veřejný pořádek se staly společným zájmem policie i volených zástupců, a to i v oblasti finanční podpory policie ze strany krajských i obecních samospráv. Zlepšila se také oblast krizového řízení na strategické i operační úrovni, neboť základní složky integrovaného záchranného systému  mají stejné územní členění.

Decentralizované útvary policie získaly větší ekonomickou nezávislost, ale zejména odpovědnost a samy mohou lépe a pružněji rozhodovat o svých prioritách. Tedy pokud je někdo nad nimi, neodpovědnou rozpočtovou politikou, nedostane do neřešitelné situace. Velmi negativní trend v tomto směru nastavili už ministři John a Kubice, takže všechny zásadní, rozumné a bezpečnost neohrožující vnitřní rezervy byly vyčerpány. Policejní prezídium se nyní má soustředit především na strategické směřování a zajišťování podmínek pro chod policie, nikoliv řešení osobních antipatií jednotlivých důstojníků či řešení neřešitelných ekonomických zadání. Pouze stát se může rozhodnout, jakou činnost bezpečnostních sborů nebude nadále občanům poskytovat a tedy financovat, pouze politici, kteří takto rozhodnou musí nést za takové rozhodnutí odpovědnost. Díky optimálnímu počtu decentralizovaných jednotek – 14 krajských ředitelství (dříve zhruba 80 okresních a obvodních ředitelství) se vytvořil prostor pro snížení počtu zaměstnanců zajišťujících ekonomické a administrativní služby policie, ve prospěch přímého výkonu služby. Policie se rovněž stala více stabilní, což se ukázalo i při nedávném dvojvládí (nevládí) na Policejním prezídiu, kdy nejvyšší vedení policie bylo paralyzováno a neschopno takřka o čemkoli rozhodnout, ale na každodenním zajišťování bezpečnosti se to díky krajským ředitelstvím zásadním způsobem neprojevilo. Rušit osvědčené a funkční ve prospěch opačného opravdu není dobrý nápad. Rozhodovat o řešení bezpečnostní situace v Ostravě či na Modravě z Prahy opravdu zodpovědně nejde.

S návrhy Ministerstva financí tak hrozí návrat k neefektivitě, nepružnému rozhodování, neodpovědnosti, plýtvání, nárůstu počtu administrativních pracovníků na úkor policistů v přímém výkonu služby, zhoršení spolupráce s dalšími základními složkami integrovaného záchranného systému, zmaření řady investic na ochranu bezpečí obyvatelstva, ztráta podpory ze strany samospráv, vzdálení se lidem, snížení úrovně bezpečnosti a ochrany občanů před kriminalitou a jejími důsledky. A proti takové destabilizaci policie, ať již je navrhována z pouhé nevědomosti, či dokonce záměrně, je nutné se postavit.

 

Jaroslav Salivar

Ředitel Centra bezpečnostních studií

CEVRO Institut

Tento materiál je publikován na základě spolupráce mezi ParlamentnímiListy.cz a CEVRO Institut.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Uvažujete kandidovat do vedení ANO?

Máte asi největší šanci oslovit nejen další voliče, ale i ostatní strany se s vámi ezdráhajíjednat jako třeba s Babišem. Nebo myslíte, že by s Schillerovou nebo Havlíčkem nastala nějaká změna? O nich se často jako o adeptech na nvé lídry mluví, ale podle mě to jsou jen cvičené opičky Babiše, nic ve...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Zastíněné poměry v PČR

21:54 Zdeněk Jemelík: Zastíněné poměry v PČR

Při monitorování trestních řízení se obvykle nedostávám k informacím z útrob policie, byť je prvním …