Je to doklad, že alespoň o těchto dnech si připomeneme své zemřelé příbuzné a přátele. Podle průzkumů veřejného mínění je to navíc pro naprostou většinu Čechů velice důležitý den. Vedle toho se však zvláště v polistopadové době prosazuje trend, že se u nás poslední věci člověka odehrávají bez obřadu nebo v naprosté anonymitě. Největšími turbulencemi však prošel vztah k pohřebním rituálům v celém 20. století.

V českém prostředí nastal postupně odklon od církevních tradic, který zesílil zejména v době komunismu, kdy byly vytlačovány staré zvyky ve prospěch občanských forem pohřbů. Smutek byl navíc chápán jako věc ryze soukromá a veřejně se neměl příliš zdůrazňovat. Vytlačení smrti a bolesti na okraj pozornosti ovšem není jen typicky český fenomén.