Zde ukázka několika duchaplných odpovědí. Na otázku redaktora, které předcházelo konstatování, že je M.Benda právník se zeptal, zda podle něho není korupce, když někomu slíbíme lukrativní post za to, že nenechá padnout vládu, Marek Bedna sebevědomě odpovídá:

„ I kdyby to bylo prokázáno, že to bylo slíbeno předem, tohle fakt není úplatek. To znamená, že vykonáváte nějakou práci , za kterou dostanete zaplaceno. To fakt ať obžalují mě, že jsem ve sněmovně  domlouval ty změny ve výborech.“ Pozoruhodné když říká, že „vykonáváte nějakou“ práci, za kterou „dostanete“ zaplaceno. O jakou práci, zda výhodnou či nevýhodnou jde a kolik za ni dostane zaplaceno, je podle Bendy nepodstatné. Není divu, sám není žádný troškař, i když si s příjmem  okolo sta tisíc měsíčně dovolí postěžovat, že sotva uživí rodinu. Tou „nějakou prací“ měl na mysli např. ředitelování v Českém aeroholdingu, případně v nějaké dozorčí radě apod. Zřejmě by nebylo od věci pana poslance skutečně zažalovat, protože se zde veřejně přiznává k aktivnímu podílu na zmíněných transakcích. Na  konstatování redaktora, že přece  v tomto případě šlo o bytí a nebytí vlády a že tam tedy  jistě musela být silná motivace, Benda mj.  oponuje:

„ Nechtěli ve Sněmovně hlasovat proti vládě, ale nechtěli v nějakém případě hlasovat s ní, tak se vzdali mandátu. Pak samozřejmě ta strana vyšla z toho, že se zachovali solidně a férově, jsou to lidé, se kterými se dál počítá. Proč by se bývalý náměstek ministra financí nemohl stát ředitelem Českého aeroholdingu, tedy podřízené společnosti?“ Tuto odpověď nelze přejít bez komentáře. Marek Benda, jak je všeobecně známo, je problematickým absolventem fakulty právnické v Plzni, přesto však je právník. Pokud jako právník hodnotí postup „tří rebelů“, potažmo ODS jako stranu, která měla zájem o udržení vlády tímto nestandardním, avšak  koaličně typickým nefér způsobem obhajující zájmy ODS, je úroveň absolventů právnické fakulty doslova ubohá. Benda těmito slovy tvrdí, že se rebelové zachovali loajálně ke „své rodné straně“ (srovnání nemálo podobné s obdobím vlády KSČ), v rámci jednak zachovat Nečasovu vládu, ale přitom neztratit výhodný post poslance, přijali  nabídnutou  kompenzaci formou nabídky  nepřímého finančního vyrovnání slibem získání významných postů. Příslib přímé finanční kompenzace, rovnající se úplatku, nebyla možná, protože by to byla do očí bijící forma korupce, zatímco forma nabídky na velmi lukrativní místo (trafiku) za vzdání se postu poslance, je podle něj v naprostém pořádku. Tedy v intencích pravicové politiky ODS, neboť tak to prý v politice chodí. „Teď potřebuji já Tebe, příště budeš potřebovat Ty mně“, takto to hodnotí  např. sám premiér Nečas. Zapomněli ovšem dodat, v jaké politice, protože  současná praktikovaná politika není politika, ale politická žumpa. 

     Také jeho názor, že to byli „členové“ se kterými se po projevené loajálnosti dál počítá, je celkem konzistentní s jeho uvažováním. Funkce ředitele Českého aeroholdingu, coby státu podřízené společnosti, by přece (někdy) mohla mít pro další politickou existenci ODS značné výhody. Mít svého člověka na takovém postu není k zahození zvláště, je-li to ze strany ODS velkorysost, která bude podvázána nějakou případnou protislužbou. Jinými slovy, něco za něco. Tak proč tomu netleskat, že? Jeho další odpovědi či názory jsou již směsicí neskutečných blábolů a svérázných „akademických“ názorů, které nejsou hodny být brány vážně. Na otázku, zda jej neděsí  skutečnost, že by šéfka kabinetu premiéra mohla úkolovat tajnou službu, aby sledovala Nečasovu manželku, Benda opět fundovaně odpovídá: