Nepochybně takový pohled musí zamávat s každým pacifistou, ovšem v podání pana Štětiny bych očekával přece jen více otrlosti, vždyť jako válečný zpravodaj, který, nemýlím-li se prošel 20 (slovy dvaceti) válkami, by už neměl být takovými skutečnostmi až tak otřesen. Otázka je, o jaké války šlo, kde a kdo s kým válčil a jaké byly použity zbraně, o relevantnosti počtu válek a jeho účasti na nich nemluvě.
Za okolností, že pan senátor Štětina působil 14 let jako vojenský zpravodaj bych předpokládal, že musel projít (a tudíž vidět) řadou bojišť s mrtvými, raněnými a to nejen dospělých, ale dětí, starců apod., či jiných otřesných následků té které války. Poznamenávám, že bych to nejen předpokládal, ale také očekával, ale pan Štětina se snaží ohlupovat občany svými poznatky, zřejmě psané v klidu hotelového pokoje, hodně vzdáleného od předpokládaných válečných událostí. To jen konec konců potvrzuje i jeho popisované události na Majdanu, které pozoroval z hotelového pokoje vzdáleného cca 50 m (zdali jen 50 m !) od míst, kde padali postřelení, resp. mrtví. Jak jinak si představit úděsný poznatek a konstatování senátora Štětiny, že teprve na Majdanu poprvé v životě uviděl, co je to tratoliště krve. Jeho zděšení mne přímo konsternovalo, protože od válečného zpravodaje bych např. očekával větší otrlost, resp. konstatování, že takové krveprolití už dlouho neviděl. Jenže on jej jako válečný zpravodaj, prošedší 20 válkami, ještě do té doby vůbec neviděl! Pochybnosti o věrohodnosti jeho zážitků coby zpravodajce mají pro mne ( a doufám i pro další čtenáře) validitu rovnající se zprávám „Radia Jerevan“, resp. „Agentury JPP“ (jedna paní povídala).
Vzhledem k jeho osobním postojům a hodnocení ukrajinských událostí, potažmo jeho kritiky Ruska a prezidenta Putina na opatřeních a krocích Kremlu (viz Krym a události na východě Ukrajiny) je také pozoruhodné, jak na základě svých osobních zpravodajských zkušeností (zmiňuje mj. Balkán a rozstřílený Vukovar, Srbskou Krajinu a obklíčení Sarajeva, ale rovněž Gruzii a Čečnu, což ani náhodou nedává součet jeho 20 absolvovaných válek!) dochází k překvapujícímu závěru když konstatuje, že „Válka je největší svinstvo, jaké člověk vymyslel!“
Chci touto cestou panu senátorovi Štětinovi upřímně poděkovat za jeho postřeh a vyhodnocení událostí, kterými nás informuje o vzájemném, bezohledném (mnohdy i bratrovražedném) boji lidí, kteří se navzájem nesmyslně zabíjejí a vraždí. Toto páně Štětinovo poznání by mělo být zapsáno „černou křídou do komína“, neboť nebýt jeho poznání asi bychom zřejmě dodnes nevěděli, jak hrozné jsou války a jaké hrozné mají následky. Tisíceré díky Vám , pane senátore Štětino, Váš pozoruhodný objev je ten nejzáslužnější čin v ČR za posledních 25 let, za což zcela jistě zasluhujete ocenění nejvyššího stupně a věřím, že se Vám jej brzy dostane, Vy náš hrdino (kam se na Vás hrabou Klaus se svou amnestií či spolu s Nečasem s církevními restitucemi!).
Nicméně bych panu senátorovi doporučil shlédnout krveprolití, kterého se už bohužel, jako válečný zpravodaj nezúčastnil (zřejmě jako na těch ostatních jím tak procítěně popisovaných). Myslím, že při faktické přítomnosti této popravy, by se náš hrdina bezpochyby odporoučel k zemi. Zmiňuji to proto, že náš „hrdina“, válečný zpravodaj z 20 válek, senátor Štětina totiž tvrdí, že na Ukrajině nejsou ani fašisti, ani benderovci a že Pravý sektor jsou sice tvrdí, ale jinak mírumilovní lidé a že to jsou jen pomluvy a provokace řízené Kremlem (i toto je pozoruhodná informace bez jím doložených potřebných argumentů a faktů). Tak pane senátore Štětino, račte zhlédnout toto video a sdělte nám, jak na Vás působí “mírumilovnost” těchto lidí: https://www.facebook.com/photo.php?v=407421452731794&set=vb.390114497795823&type=&theater
Pan senátor Štětina si zřejmě umanul, že svými (domnělými) neodolatelnými zážitky a zkušenostmi „válečného zpravodaje“ dobude veřejného uznání, potažmo postavení neohroženého bojovníka nejen proti komunismu, proti Rusku a Putinovi, ale také, aniž by si to uvědomoval, proti relevantnosti a validitě svých (ne)věrohodných povídání o zlu, nesvobodě, nespravedlnosti, utrpení a bolestech lidí a národů, které jako novinář a vojenský zpravodaj zažil či prožil.
Nechci sahat panu senátorovi Štětinovi do svědomí, ale svými jednostrannými, neobjektivními, nepravdivými a nevěrohodnými názory, tvrzením, demagogicko-ideologickým zaujetím mne a předpokládám, že řadu dalších občanů, nepřesvědčil. Spíše mne udivil nehoráznou odvahou (neřku-li drzostí) předkládat čtenářům, potažmo přednášet občanům, zkreslené a irelevantní názory, hodnocení, příběhy a zkušenosti, podbarvené vlastní fantazií s cílem dodat svým slovům napětí, nebezpečí, ale rovněž vnutit demagogické názory respondenta prozápadního vidění světa, člověka, který je nevěrohodný nejen svými činy posledních let, ale i svou minulostí (člen KSČ, spolupracovník StB apod.).
Přes tyto skutečnosti se snaží pan senátor národ přesvědčit, že on je ten, který na základě svých zkušeností „ považuje za svou povinnost (skromnost u něj byla vždy až na prvním místě) být členem Evropského parlamentu, aby v něm usiloval o to, aby se nás násilí nedotklo“! Dojemné, jak skromné a šlechetné poslání si zvolil. Upřímně říkám, dám na modlení, aby se tento pokrytec, lhář a demagog do EP nedostal. Tím více, že jemu podobných tam bude víc než dost!
PS: Pokud by se snad uvedený odkaz nezobrazil je to důkaz, že takovéto svědectví, fakta a argumenty o mírumilovnosti Pravého sektoru nejsou pro jisté lidí a kruhy žádoucí a proto byly smazány. Nicméně, pokud by trval Váš zájem o zhlédnutí tohoto videa s popravou (podřezání hrdla) náčelníka milicí v Doněcku příslušníky Pravého sektoru, jistě jej bude možné s trochou trpělivosti na www.facebook.com vyhledat.
Jiří Baťa
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
