Jiří Baťa: Ostré pero ještě nemusí psát pravdivě, ani objektivně a slušně

14.01.2014 8:45

Stehně jako pan Karel Steigerwald z MF Dnes nebo pan Martin Hekrdla z Týden.cz a zcela jistě tisíce dalších diváků i já jsem sledoval zmíněné nedělní Otázky V. Moravce s prezidentem Milošem Zemanem.

Jiří Baťa: Ostré pero ještě nemusí psát pravdivě, ani objektivně a slušně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Tedy i já, ač nejsem profík novinář, si mohu dovolit učinit  úsudek  nebo zhodnocení z vystoupení prezidenta v tomto pořadu. Spíše než k obsahu duelu Moravec versus Zeman, se však chci zaměřit na poměrně ostrou kritiku prezidenta, zvláště od pana Karla Steigerwalda.

Je známo, že pan Steigerwald  Miloše Zemana nemusí jako člověka, natož jako prezidenta. Nepřekvapí pak jeho postoj k čemukoliv, co jako Miloš Zeman, nebo jako prezident učiní nebo řekne. Hlavně však jako prezident, protože Miloš Zeman jako občan v daný moment nic neznamená. Nemyslím, že by se M. Zeman v pořadu zas až tak odkopal, jak se o něm pan Steigerwald vyjadřuje, přestože atmosféra OVM byla víc než hustá. Popravdě řečeno, pan Moravec se hodně snažil kopnout si do Zemanových kotníků a to dost drsným způsobem, na který ovšem přiměřeně a typicky  po svém reagoval i Miloš Zeman. K nelibosti jiných způsobem, že jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá.  Nebo také na hrubou díru hrubou záplatu a žádné pac a pusu.

Problém některých novinářů, včetně pana Steigerwalda vidím v tom, že si pořád nemohou uvědomit, natož se s tím ztotožnit, že Miloš Zeman je zcela jiný člověk, než byl Havel, resp. za posledních deset let Václav Klaus. Deset let trvající stereotyp Václava Klause, kdy už snad každý věděl, jaký člověk V.Klaus je. Vystupováním, jednáním, projevy, gesty, názory, kritikou, vychloubáním, ješitností, pózerstvím atd. už V. Klaus na konci svého funkčního období neměl šanci někoho překvapit. Byl dobře čitelný, (ne)předvídatelný, osobitý vždy a všude. Co víc, žádné šlápnutí vedle, žádné faux pas, žádné excesy, jej nikdy nepřivedly  z míry, protože mu to ješitnost, domýšlivost a velikost  jeho ega nedovolovala. To byla jeho jistá výhoda, uměl se ovládat, ovšem na jeho všeobecné  pověsti mu to moc nepřidalo.

To Miloš Zeman takovým není a zřejmě ani nebude a tím se také bude výrazně lišit jak od V. Klause, tak i od V. Havla. Všichni tři mají společné pouze to, že vykonávali, resp. vykonává funkci prezidenta. Nic víc, nic méně. Jestliže má či  měl pan Steigerwald Václava Klause několikrát přečteného i pozpátku, jestliže mu byl bližší i ideologií, myšlením, činy a měl jeho empatie není divu, že „cizák“ Zeman mu dělá v jeho myšlenkách a názorech pěkný průvan. Zmiňuji „cizák“ Zeman proto, že jsou mu jeho jiné osobní vlastnosti, přístupy, hodnocení, postoje, názory jednání a reakce stále ještě cizí, nemluvě o tom, že zcela otevřeně odmítá jeho osobnost jako takovou přijmout a respektovat ji v té podobě, v jaké je.

A dá se předpokládat, že se M. Zeman  bude jen velmi těžko, zda vůbec jako takový měnit. Také V. Klaus zůstal svým, i když své ego posiloval kde to jen bylo možné, mnohdy i na úkor pozitiva.(To se ovšem nedá říct o V. Havlovi, protože ten se na konci svého života proti počátkům své kariéry názorově  změnil k nepoznání). A v tom je právě ta lidská a osobnostní originalita, výjimečnost, různorodost, jinakost, než na jakou jsme byli zvyklí. Pokud mne paměť nešálí, pak ani začátky V. Klause nebyly bezproblémové, bylo jich dost, byly však jiné, zřejmě sympatičtější, přijatelnější, shovívavější, než má pan Steigerwald k Miloši Zemanovi. Jenže to je problém pana Steigerwalda, případně (už ne tolik) pana Hekrdly či dalších a ne Miloše Zemana, byť se pan Steigerwald snaží sebevíc M. Zemana rozcupovat a udělat si z něj „kopačák“. 

Jakkoliv nebyl duel Moravec – Zeman zcela bez osobních invektiv a šťouchanců domnívám se, že oboustranná výměna smečů a ataků byla obapolně na hranici slušnosti, byť z mého pohledu ze strany Václava Moravce přece jen více ostřejší, resp. drzejší, než by se vůči hlavě státu slušelo. Leč vznášející se obláček demokracie nad studiem OVM mu dovolilo si kopnout víc a častěji, než by si třeba dovolil k jinému politikovi. Snaha udržet si vrch nad prezidentem byla očividná, ovšem stejně tak očividná byly bezskrupulózní reakce M. Zemana, což pan Moravec přijímal jen velmi obtížně.

Chce-li někdo demonstrovat demokracii a svobodné šíření slova, měl by si uvědomit, že to platí pro všechny. Problém je jen v tom, že zvolené prostředky a osobní přístupy jsou rozdílené právě v originalitě každého jedince. Je rozdíl, jestliže chce pan Steigerwald  objektivně  a demokraticky komentovat  průběh např. onoho rozhovoru Miloše Zemana s Václavem Moravcem, nebo jeho cílem bylo kritizovat,  pomluvit a znemožnit, což za demokratické, tím méně slušné k hlavě státu nepovažuji. Je to ovšem jen můj subjektivní názor, proto neočekávám, že bych se rovněž nedostal do podobné kritiky, jakou jsem popsal vůči panu Steigerwaldovi.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.