Demonstrace, které dosud organizoval, nebyly uskutečněny na základě nějakého momentálního hnutím mysli, ale promyšlená aktivita, na které dál intenzivně  a do hloubky pracuje. Obnovený „Klub Pátečníků“, který bude zřejmě také Minářovým dílem, navazuje na prvorepublikovou činnost „Pátečníků. Byla to prý skupina osobností, expertů, umělců, podnikatelů, občanů ze všech částí republiky, údajně vzájemně propojených hodnotami přátelství, svobody a odpovědnosti. Těm prvorepublikovým Pátečníkům by se snad i dalo věřit, tenkrát na rozdíl od dneška ta demokracie totiž fakt existovala. Těm dnešním Pátečníkům se nedá věřit ani pozdrav Dobrý den! Ostatně to dokazují některá jména přítomných v klubu Pátečníků, kteří by tak  měli navazovat na prvorepublikovou činnost. Mezi přítomnými totiž byli účastni např. bývalí politici falešný doktor práv Jan Kalvoda, sympatizant Sudetoněmeckého Landsmančaftu, veterinář Pavel Bělobrádek, „všeho schopná“ JUDr. Hana Marvanová, kandidát na prezidenta, zkrachovalý podnikatel, bývalý hokejový brankář a tlučhuba Dominik Hašek, nechybí  pravdoláskařská režisérka Olga Sommerová a neposlední řadě „držka nevymáchaná“, písničkář Jaroslav Hutka. Vedle Mináře jako  spoluorganizátor tohoto „dýchánku“ byl také novinář, komentátor Seznam Zpráv.cz Jindřich Šídlo.

Jistě je chvályhodné, že občané se vrací k některým prospěšným aktivitám z doby prvorepublikové, ovšem lze poněkud pochybovat o současných hodnotách, na které se současný klub Pátečníků odvolává. Ty hodnoty představují přátelství, svobody a také odpovědnosti, což je vzhledem k předpokládaným cílům Milionu chvilek, jak se o nich zmiňuje jejich ideový představitel Minář, poněkud zcestné. Je otázka, kolik má nebo bude mít klub Pátečníků členů, resp. přívrženců a sympatizantů, ale vydávat za ideu propojení na bázi přátelství, svobody a odpovědnosti je irelevantní virtualita. Je sice možné, či spíše docela pravděpodobné, že jakkoliv bude členská základna klubu, resp. masová základna v rámci Milionů chvilek různorodá, spojovat je bude společný cíl. O něm pan Minář říká, že dnes už na internetu nezáleží na tom, jestli je zpráva pravdivá, ale jestli vzbudí (hlavně u mladých) vzrušení. A s tím podle něj souvisí globální nástup populismu. Prohlásil, že když tu byl 41 let komunismus, tak 41 let bude trvat, než se „zbavíme té mentality“.

Z toho vyplývá jakési poučení, že občané, podporující myšlenku Milionu chvilek,  by neměli posuzovat realitu a pravdivost informací, zpráv a sdělení,ale hlavně to, zda je obsah nějakým způsobem zaujme, je atraktivní, vzbudí u nich vzrušení a zájem, jinými slovy posuzovat obsah bez použití rozumu, bezmyšlenkovitě, nekriticky a vyvolat tím tzv. pozitivní davovou reakci. Něco, co hodně připomíná ideologický nástup Hitlerova sociálního nacionalismu, kdy masy lidí podléhali a uvěřili vizím, které jim Hitler sliboval, kterými je přesvědčoval o správnosti své politiky. Ostatně, za povšimnutí také stojí barva oděvu ideového otce Milionu chvilek M. Mináře, který od samého počátku svého vystupování na veřejnosti nosí kalhoty a košili v barvě ne nepodobné Hitlerjugend, jakoby tím snad skrytě propagoval NSDAP! Nebo že by přece jen „Čí chleba jíš, toho píseň zpívej“?