Za jeho „bačování“ se prosperující zemědělský objekt vepřína v Letech dostal, v souvislosti s problematikou údajného „koncentračního tábora“, do všeobecného zájmu jak médií, tak občanů ČR. Objekt vepřína firmy „Agpi“ v Letech u Písku se stal terčem zájmu jistých představitelů z romské komunity a blíže nejmenovaných neziskovek lobbystů, neboť od záměru, vybudovat na místě stávajícího vepřína Památník obětem romského holocaustu si slibovali nemalý „vývar“, jak tomu bývá také u mnoha jiných neziskovek. Nicméně, také díky panu ministru Hermanovi se podařilo nejen prosadit zbourání vepřína, ale za téměř půl miliardy korun ze státní kasy jej pro potřeby vybudování Památníku romského holocaustu vykoupit. To je jeden z několika závažných faktorů, který se problematického objektu týká.
Další je záležitost, která se týká skutečné polohy a umístění dřívějšího „sběrného“ tábora v Letech ve srovnání s později vybudovaného a po léta dobře prosperujícího vepřína fy. Agpi. V počátečních fázích kauzy se řešila otázka podstata tábora, zda to byl „sběrný“ tábor, jak uvádějí dokumenty, resp. ostatní zdroje, nebo šlo o tábor „koncentrační“, jak tvrdí představitelé Romů a také, jak jinak, ministr Herman. Bylo však nejen konstatováno, ale i kartograficky a tedy fakticky prokázáno, že zmíněný tábor se nacházel jen nepodstatnou částí na území bývalého tábora, viz dokumenty zde:
Na dokumentech zleva: tvar pozemku tábora, uprostřed: zakreslení umístění tábora v samé blízkosti stávajícího vepřína na leteckém snímku, vpravo: totéž se zakreslením v kartografické kartě (listě).
Zcela náhodou mi padl do očí článek v Parlamentích listech cz., že „Největší část romského tábora v Letech byla v areálu vepřína“ ze 3.10.2019, který se odvolává na zjištění archeologů, podle kterých se největší část údajného koncentračního romského tábora v Letech u Písku nacházela v areálu bývalého vepřína. „ V areálu vepřína se nachází největší část tábora, vně vepřína zasahuje možná deset procent. Teď je to naprosto jednoznačné, vyplynulo to z našeho výzkumu, a zároveň překvapivé zjištění je, že velká část tábora nebyla zničena. Trosky se zachovaly velice dobře dodnes, jsou však překryté navážkami,“ řekl vedoucí týmu archeologů pan Vařeka ze Západočeské univerzity.
Nabízí se tedy velmi seriózní otázka, kde je pravda, komu věřit, resp, zda výše doložené dokumenty jsou falsum. Pravda je, že konstatování pana Vařeky není nijak dokumentačně doloženo, takže to lze považovat pouze konstatování,nikoli za tvrzení. Nicméně je zde ještě otázka, zda lze takové archeologické nálezy považovat za relevantní, když existují protiargumenty o jiném umístění místa exponovaného tábora v Letech, než je uvedeno na snímcích výše. Totiž podle vyjádření vedoucího týmu archeologů pana Vařeky „ Naše zjištění potvrzují také letecké snímky, v té době tajné, které pořizovala československá armáda,“ je zřejmé, že zde něco nehraje. Toto je letecký snímek ještě existujícího vepřína:
Podle dostupných materiálů (viz obrázky výše) by se údajný koncentrační tábor na tomto obrázku měl nacházet v horní, tedy světle zelené ploše nad areálem vepřína, viz také nákres výše. Jak se tedy podle archeologů mohla největší část romského tábora nacházet v areálu vepřína? Nebo je snad tento letecký snímek podvrh? Ostatně také dobový nákres na obrázku vlevo nahoře dostatečně zcela jasně dokazuje, že tvar a umístění tábora odpovídá zakreslení na obrázku uprostřed, viz les v pozadí a vpravo od tábora! Kde jsou archeologem zmíněné letecké snímky, pořízené československou armádou, dokumentující umístění tábora v areálu vepřína, když nejsou tajné? Proč vedle tvrzení nejsou zveřejněny?
Údajný koncentrační tábor Lety u Písku, přesněji lokalizace pozemku tábora a objektu vepřína má, jak z uvedeného vyplývá, své dilema. Problémy jsou nejen v pojetí či charakteru samotného tábora, tedy zda jde o tábor „sběrný“, nebo „koncentrační“, o čemž svědčí trapné mezilidské spory na úrovni vědeckého a historického dokazování, stejně zapeklité bude i konečné určení lokality tohoto tábora na pozemcích pozdějšího vepřína fy. Agpi.
Zdá se, že zástupci zainteresovaných subjektů, např. představitelé romské komunity, romských neziskových organizací, případně jiných neziskovek, zabývající se romskou problematikou, ve spolupráci s lobbystickými kruhy, očekávající účast na budování objektu na památníku obětí tábora v Letech, mají zřejmě eminentní zájem na jeho realizaci a dělají si tzv. čáku, že z toho budou mít rovněž ne malý prospěch, jak už to v našich končinách bývá zvykem. Můžeme být jen zvědavi, jak se v případě realizace zamýšleného Památníku romského holocaustu (což je samo osobě značně irelevantní vzhledem k tomu, že oběťmi v táboře byli i lidé jiného etnika, než jen cikáni), celá ta záležitost vyřeší a především, jaká bude výše investic na tento památník. Uvědomíme-li si, že vepřín byl vykoupen za cca půl miliardy, pak se můžeme oprávněně obávat, aby se památník nestal další magalomanskou investicí když lze předpokládat, že náklady na jeho vybudování půjdou nejspíše z velké části ze státní kasy, tedy peněz nás občanů. A jak víme, z cizího krev neteče!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
