Jiří Bátěk: Nadčasový impuls ve vědomí národa

06.05.2015 17:15 | Zprávy

Mnozí lidé vědomě či nevědomě hledají nějaké ty vzory a je jim vcelku jedno, jak retušované a mediálně vyleštěné obrazy jsou jim předkládány. Nejlépe se hodí nějaká ikona, která bude jednou pro vždy svatořečená a neoddiskutovatelná, jejíž bezchybný obraz je lidem dostatečně dlouho a často očkován do mysli. Ne nadarmo se v jednom ruském článku o hybridních válkách říká, že hlavním bojovým prostorem je mysl. To samozřejmě není nic nového, ostatně téměř klišé se stal známý výrok G. Orwella: „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost“. Nic proti zajímavým lidem. Ale co nám předkládá mainstream? Spíše politováníhodná individua…

Jiří Bátěk: Nadčasový impuls ve vědomí národa
Foto: pixabay.com
Popisek: Ideologie - ilustrační foto

V minulosti skutečné osobnosti, chceme-li je takto pojmenovat, nalezneme. Svou odvahou i chápáním souvislostí výrazně přesahovaly své současníky a byly inspirací i oporou pro své okolí, mnozí se zapsaly svou velikostí do kolektivního vědomí národa a staly se vzorem pro následující generace. Nebylo jich mnoho a je potřeba si jich vážit. Jejich odkaz by měl přispívat nejen k udržení kontaktu s pamětí národa, ale i k živé připomínce osobní odvahy. Ne vždy se však uchoval jejich skutečný odkaz, protože byl selektivně interpretován a mnohdy účelově pokřivován podle toho, jaká ideologie byla zrovna u vesla. Zajímavým fenoménem byly ženy. Třeba v době Protektorátu si nacisté dobře uvědomovali význam jejich rolí v českém odboji: byly houževnaté, odpovědné, přirozený strach ze smrti překonávaly snáze než muži svými city – nejen láskou k blízkým, ale i k vlasti .

Tito jedinci existují i dnes, jen je nutné si jich více všímat. A jsou potřeba minimálně stejně, jako byli v minulosti, neb se současná bezobsažná a zmatená doba vyznačuje zpochybňováním všeho možného. Vždyť už i historie se místo snahy o objektivitu stala místem čirého fandovství. Historici se přou o to, zda byla republika Rudou armádou „osvobozena“ či „dobyta“, zda Češi v Protektorátu „hodně“ či „málo“ trpěli, či nám jsou podsouvána strohá nicneříkající sdělení typu „v české části země bylo jen velmi málo odporu“ (1), husité drancovali zemi a ničili architektonické skvosty (hlupáci jedni, přeci měli vědět, že za 600 let budou hrady a kláštery prohlášeny za národní kulturní památky), zakládají se petice proti dehonestaci toho či onoho (teď je v kurzu Peroutka) - člověk si v postmoderní době může zkrátka vybírat podle svého. Prostě buď tak, nebo tak, on je/byl dobrý nebo zlý a kdo není s námi, je proti nám – zkrátka jednoduchá schémata a ty vytrvale opakovat co možná nejdéle. Razit jeden úhel pohledu, jednu „pravdu“ a kdo má názor jiný, toho onálepkovat hanlivým výrazem. O dějinách nejlépe hlasovat a jaký názor dostane nejvíce hlasů, ten bude ten správný.

Připomeňme si tak alespoň dva příklady osobní statečnosti lidí, jejichž vzdor završila předčasná smrt.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Proč nenecháte rozhodnout rodiče?

Jestli a od kolika svým dětem dovolí přístup na sociální sítě? To pak začnete i určovat, na co se smí nebo nesmí dívat v televizi nebo v kolik mají chodit spát a v kolik vstávat? Myslíte, že vše špatné se odehrává jen na sociálních sítích, a že ony jsou strůjci zla?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Zásadní projev premiéra Petra Fialy

15:26 Jiří Halík: Zásadní projev premiéra Petra Fialy

Humorné pojetí fiktivního projevu premiéra Fialy z pera Jiřího Halíka.