Jiří Berounský: Ženy v politice

13.07.2014 10:09

Ženy v politice. To je odvěké téma. Tedy, ne zrovna v politice, ale ve veřejném životě vůbec. Nejdřív se ženy ani nezapočítávaly do množství etnických celků, pak nesměly volit, někde jsou stále jen objektem sexuality, v lepším případě představitelkami rodiny – řečeno co nejstručněji.

Jiří Berounský: Ženy v politice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Dienstbier

Jenže, nic není bez příčiny. Jaká je tedy příčina toho, že polovina lidské populace se nachází jen z části ve veřejném životě? Je to – podle mého názoru – biologická funkce oné poloviny lidské populace. Ta byla stejná ve starověku, jako je v moderní době a žádná emancipace ji nezmění.

Proto i dnes, i ve všech demokratických společnostech, je účast žen na veřejném a politickém životě nižší než účast mužů, i když to procento neustále, byť velmi pomalu, vzrůstá.

V Evropském parlamentu – jak uvádějí Lidové noviny – je necelá čtvrtina žen, německý zákonodárný sbor čítá 36 procent žen, švédský – v zemi s významnými emancipačními aktivitami – dokonce až 45 procent.

I u nás chce současná vláda, konkrétně ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, ženskou kvótu ve veřejném, zejména v politickém prostoru zaručit. Říká totiž, „že v nejvyšší politice chybí ženský element, který je běžný v rodině“.

Ministr Dienstbier tedy spolu s ministrem vnitra – dle téhož listu – připravili návrh novely volebního zákona, jejíž stěžejní body jsou následující: za prvé, podíl obou pohlaví na kandidátkách musí být alespoň 30 procent, za druhé, na prvních dvou místech kandidátky musí být rovné zastoupení obou pohlaví a za třetí, v každé další trojici míst musí být alespoň jeden zástupce opačného pohlaví.

Pokud strana kvótu nedodrží, dostane nižší finanční podporu od státu. Novela by měla platit již pro senátní a krajské volby roku 2016.

Obdobné ženské kóty jsou již obsaženy ve volebních zákonech některých zemí. Španělský volební zákon dokonce požaduje, aby na kandidátce bylo nejméně 40 procent každého z pohlaví. A u nás? Ve sněmovně je necelých 20 procent žen, v Senátu potom jen procent 17.

Zákon má pochopitelně své podporovatele i odpůrce. Kupodivu však dosud nezazněl názor, že by novele zákona mělo předcházet ulehčení podmínek života žen v rodině.

Nejen tak ovšem, jak si to většina intelektuálních emancipátorů představuje, totiž zvýšením počtu školek a podobných zařízení. Nejen tak, ale i novým rozdělením úloh v rodině. V tom se totiž skrývá oněch 45 procent žen ve švédském parlamentu. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Tomio Okamura byl položen dotaz

nezávislost

Dobrý den, podle vás jsme nejsme politicky nezávislí, znamená to, že volby jsou u nás zbytečné? Taky tvrdíte, že je třeba, abysme byli nezávislí i ekonomicky a v zemědělství. Je to ale vůbec možné, když je naše ekonomika závislá na exportu a na německé ekonomice? A co se týče zemědělství, jak chcete...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Petr Pavel znovu ukázal, že jeho prezidentování je pro naši zemi nebezpečné

14:56 Ivo Strejček: Petr Pavel znovu ukázal, že jeho prezidentování je pro naši zemi nebezpečné

Prezident Petr Pavel o sobě v minulých dnech dal vědět. Nemám na mysli jeho jakousi nehodu na motorc…