Jiří Jíše, Ivan Noveský: Proč je 21. století stoletím Asie a proč USA a zejména Evropa upadají?

Srovnáme-li výhledy zveřejněné Američany před 10 lety se skutečností roku 2023, musíme konstatovat, že jejich přesnost je až nebezpečně vysoká. Musíme se proto o další výhledy zpracované a zveřejněné americkými prognostiky tento měsíc podělit se čtenáři:

Anketa

Líbil se vám projev prezidenta Pavla pronesený 28. října?

Ano

93%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 13998 lidí

1) Evropský problém s nerovnoměrnou světovou populací a rostoucí migrací

Počet obyvatel na světě se z 8 miliard v roce 2022 zvyšuje a v roce 2050 dosáhne 9,6 miliardy, přestože se v Rusku, Japonsku, Jižní Korei a Číně mírně snižuje počet obyvatel cca o 0,3% ročně. V Evropě, Americe, Indii v Austrálii a na Středním Východě se počet obyvatel sice mírně, ale nikoliv však významně zvyšuje cca o 1% ročně .

O to raketovější je ale nárůst počtu obyvatel v Africe. Z původních 377 milionu obyvatel v roce 1971 se zvýšil počet obyvatel v Africe v roce 2022 na 1,7 miliardy. V roce 2050 se očekává počet obyvatel v Africe nejméně 2,4 miliardy, tj. 25% celkové světové populace. A protože se za posledních 50 let počet obyvatel Afriky ztrojnásobil, je již nyní velký problém zásobit Afričany potravinami. Příkladem je Egypt, který dlouhodobě vyvážel obilí a nyní je již velkým importérem pšenice. Do roku 2050 lze proto očekávat stále rostoucí migraci z Afriky do Evropy, pouze z Afriky minimálně 700 milionů ekonomických migrantů.

Otázka proto zní, kolik z těch 700 milionů ekonomických imigrantů bude Evropa, se svými 600 miliony obyvatel, ještě vůbec přijmout a uživit. V každém případě to bude znamenat další úpadek a zchudnutí původních Evropanů.

2) Čína předběhla již v roce 2022 Evropu i USA v hrubém domácím produktu v paritě kupní síly Purchasing Power Parity (k síle USD v roce 2015, dále jen „PPP“), a trend úpadku USA i Evropy stále pokračuje.

V roce 2022 se podílela Čína 19,5% na světovém HDP, zatímco Západní Evropa 19,4% a USA pouze 15,2%. Mnohem menší byl podíl na světovém HDP v případě dalších velkých zemí, např. Indie 7,4%, Afriky 5,2%, Japonska 3,9% a Ruska s podílem 2,8%.

V roce 2022 také již Čína se svými 26 404 mld. USD HDP předběhla USA s 20 671 mld USD.

Americká prognóza HDP ukazuje, že v roce 2050 na světovém HDP bude podíl Číny 22,2%, Indie 14,2%, Západní Evropy 13,8% a až za nimi USA 12,7%. Ovšem celkový podíl Asie na světovém HDP bude 53,8%.

3) Postavení Číny a Indie jako továrny celého světa se do roku 2050 významně upevní

Tabulky vývoje produkce do roku 2050 mluví jasně: Čínu, Indii a státy jihovýchodní Asie čeká další ohromný rozvoj. Růst produkce v Japonsku a Rusku bude zanedbatelný, USA a Západní Evropa budou v podstatě stagnovat.

V Číně a v Indii dominuje výroba, na které je závislý zbytek světa. V USA a Západní Evropě dominují služby pro vlastní obyvatele.

4) Rozdělení zdrojů pro výrobu

Typickým příkladem nerovnoměrného rozdělení zdrojů pro výrobu jsou automobily. V roce 2050 bude, dle amerických prognóz, vyrobeno ve světě celkem 107 mil. osobních automobilů, z toho 30 mil. elektromobilů, 6 mil. hybridů a 64 mil. automobilů se spalovacími motory. Baterie elektromobilu s dojezdem cca 500 km váží cca 450 kg. Na výrobu jedné baterie je potřeba 14 kg kobaltu, 11 kg lithia, 27 kg niklu, 40 kg mědi, 50 kg grafitu, dále ocel, hliník a plasty. Pro výrobu 1 baterie se musí vytěžit 225 t zeminy s rudou. Pro výrobu čipů a součástek pro elektroniku jsou potřebné prvky vzácných zemin. Kde tyto kovy těží, kde se zpracovávají?

Kobalt:
D. R. Kongo v roce 2022 111,3 tis. t 67% světové těžby14 z 18 dolů ovládá Čína
Rusko v roce 2022 8,9 tis t 5,4% světové těžby
Austrálie v roce 2022 5,9 tis t 3,5% světové těžby
Filipíny v roce 2022 4,7 tis t 2,8% světové těžby

Lithium
Austrálie v roce 2022 61 tis t 46,8% světové těžby
Chile v roce 2022 29,9 tis t 29,9% světové těžby
Čína v roce 2022 19 tis t 14,6% světové těžby

České lithium. Na Cínovci je ložisko slídy zvané Cinvaldit, tato slída obsahuje 1,6% lithia. Bude nezbytné těžit slídu i s horninou. Při roční těžbě 2 mil tun horniny dostaneme 400 tis tun slídy a 6,4 tis tun lithia. Přesné čísla těžby českého lithia ukáže studie proveditelnosti.

Přírodní grafit
Čína v roce 2022 850 tis. tun 61,1% světové těžby
Mozambik v roce 2022 163 tis. tun 11,7% světové těžby
Brazilie v roce 2022 95 tis. tun 6,8% světové těžby

Další prvky vzácných zemin
Čína v roce 2022 210 tis. tun 70,3% světové těžby
USA v roce 2022 43 tis. tun 14,4% světové těžby
Austrálie v roce 2022 16 tis. tun 5,3% světové těžby

Měď
V Chile těží 27,8% světové těžby, ale převážná část chilského rudného koncentrátu se zpracovává v Číně na měď. Další zemí je Peru 10,4 % světové těžby a na 3. místě je Čína s 8,3% světové těžby.

Nikl
Na těžbě niklu se podílí Indonésie 39,4% světové těžby, Filipíny s 11,5% světové těžby a Rusko s 8,8% světové těžby.

Zpracování surovin je rozhodující pro zajištění výroby.

A pokud Čína zpracovává 65% světové produkce rud kobaltu, 55% lithia, 35% niklu, 40% mědi a 85% vzácných zemin, je rozhodnuto, kdo je .

5) Skutečnost, že Čína, Indie a další země jihovýchodní Asie jsou již dnes továrnou světa je daná.

Zpracování základních surovin je rozhodující pro zajištění výroby. A pokud Čína zpracovává 65% světové produkce rud kobaltu, 55% lithia, 35% niklu, 40% mědi a 85% vzácných zemin, je rozhodnuto. Je to už nezvratný trend. Uvedenou skutečnost si uvědomil bývalý prezident USA Donald Trump, když vyhlásil heslo: „Make America Great Again.“. Měl snahu tento vývoj zvrátit. Ale i kdyby byl Donald Trump prezidentem USA několik funkčních období, asi ani jemu by se nepodařilo změnit vývoj.

Tento trend nastartovaly nadnárodní společnosti investicemi v Číně, které poskytly Číně technologie a know-how. Profesor Smil, v jedné ze svých knih uvádí, že v Americe se lidé domnívají, že v Číně se investovalo pouze proto, že je tam levná pracovní síla. Hlavním důvodem je ale stabilita a předvídatelnost systému, daná vládou jedné strany, velký vnitřní trh, kvalitní pracovní síla a mobilita pracovní síly.

Stabilita systému vytváří základní podmínku pro investice. Pokud by šlo předvídat i v Evropě stabilní a normální podnikatelské prostředí, tzn., že nebudou mimořádné daně typu windfall tax, že nebudou další bruselské spekulativní daně ve formě povolenek CO2, že nebudou zákazy spalovacích motorů, že nebudou zákazy spalovat zemní plyn a dřevo, atd., tzn, že nebudou v Bruselu vymýšlena další a další nesmyslná ekonomická, ekologická a technická nerealizovatelná nařízení, bylo by i v Evropě možno úspěšně investovat.

6) Politika EU a české vlády směřuje k deindustrializaci Česka a EU.

Na likvidaci evropského průmyslu byl vytvořen geniální program New Green Deal, který Brusel radostně přijal a kterým se postupně začala Evropa stávat nekonkurenceschopnou. Součástí projektu byla i energetická krize vytvořená v roce 2021spekulativním nárůstem cen elektřiny a zemního plynu. Zásadní záminku k raketovému urychlení likvidace evropského, ale zejména východoevropského, průmyslu však poskytl až konflikt na Ukrajině. Protievropské sankce, oficiálně sice označované jako protiruské, zajistily odříznutí České republiky a dalších zemí od laciných ruských surovin, zejména zemního plynu. Drahé energie likvidují evropský, a zejména český, průmysl a vytváří tlak i na nadnárodní koncerny, aby vyráběly mimo Evropu. Například drahý zemní plyn donutil německý koncern BASF vyrábět hnojiva v USA. Na Slovensku skončila výrobu jedna z největších evropských hliníkáren, a nyní se bude dovážet hliník z Ruska nebo z Číny. V ČR nejsou léky, protože se nevyplatí penicilin a další základní léky u nás vyrábět. Evropský automobilový průmysl byl na světové špičce. Byl, ale již nebude, pouze díky ideologii elektromobility. Na elektromobilu je nejdražší baterie. Výroba baterií je však plně pod kontrolou Číny. Čína vyrábí elektromobily i pro americký trh. V Evropě končí výroba automobilů se spalovacími motory, ale např. v Indii se v roce 2050 prodá 5,4 mil. automobilů na naftu, 7,3 mil. automobilů na benzin a pouze 1,2 mil. elektromobilů.

Evropští politici zdůvodňují šílenou antiekologickou a antiekonomickou politiku New Green Deal tím, že EU, i když produkuje pouze 7,9% světových emisí CO2, je schopna a tedy musí zachránit klima na celé zeměkouli. Nechápou, že USA již produkují dvojnásobek CO2 a Čína čtyřnásobek CO2, toho, co vyprodukuje celá Evropa. A již vůbec nechápou, že nikoliv produkce CO2, bez kterého by mimochodem život na zeměkouli brzy skončil, škodí klimatu právě jejich snahy o „záchranu planety“, když např. dovoz biomasy na spálení z Jižní Ameriky do Evropy plavidly, spalujícími denně tuny nejhoršího mazutu, považují za součást ochrany světového klimatu. Nechtějí chápat, že např. obrovské větrné elektrárny narušují proudění mořského vzduchu na pevninu a že právě likvidace lesů, zelených ploch a zabetonování a vyasfaltovávání zemědělské půdy způsobuje sucho a ohřívání Evropy, a nikoliv sodovkový plyn CO2.

Závěr: Změnila se kategorizace států a čekají nás změny v energetice.

Ještě v roce 2021 bylo v dokumentu International Energy Outlook 2021 základní členění na země OECD, které byly nazývány zeměmi průmyslovými a země mimo OECD, které byly nazývány rozvojovými zeměmi. V roce 2023 bylo od tohoto členění již upuštěno, protože se zcela změnilo postavení zemí OECD a zemí mimo OECD.

Okomentovanou americkou prognózu světové energetiky vč. dopravy budeme publikovat v dalším článku. Na ukázku pouze několik základních trendů:

-Energetická spotřeba zemí OECD bude stagnovat, zemí mimo OECD výrazně poroste;

-Těžba a spotřeba ropy poroste cca o polovinu;

-Těžba a spotřeby zemního plynu se zvýší cca o třetinu;

-Těžba uhlí bude stagnovat;

-Výroba elektřiny v JE bude stagnovat;

-Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů se výší cca trojnásobně;

-Emise CO2 se zvýší cca o čtvrtinu;

-V roce 2050 bude ve světě celkem cca 2 mld. osobních automobilů (z toho cca 1,7 mld. se spalovacími motory), oproti současnému počtu cca 1,4 mld. osobních automobilů.