Jiří Kalát: I 70 let po válce je holocaust dobré PR

04.02.2015 17:17

Superholocaust. Nikdo neví, co to přesně je, ale mediálním prostorem to letí. Vyhlazení Židů během druhé světové války mělo být totální, a tak je jen těžké si představit, jak k tomuto hrůznému činu připojit ještě „super“. Miloš Zeman opět ukázal že použitím slova od „h“ se dá přilákat pozornost, přestože sdělení samo může být nesmyslem.

Jiří Kalát: I 70 let po válce je holocaust dobré PR
Foto: Hans Štembera
Popisek: Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau

Holocaustem se velice často ohánějí i izraelští politici. Holocaust sem, holocaustu tam, až to vypadá, jako by koncentrační tábory ještě stály a stráže jen čekaly na příliv dalších vězňů. Díky událostem, které vedly k vyvraždění šesti milionů Židů a milionů příslušníků jiných národností či etnik, však začínáme být slepí. Snažíme se potírat antisemitismus, což je jistě správné, ale za jeho stín již nevidíme. Kolikrát už jsem zaslechl argument, který zněl asi takto: „Já nejsem rasista ani antisemita, proti Židům ani černochům nice nemám, vadí mi ale muslimové!“

Zygmunt Bauman ve své knize Modernita a holocaust popisuje procesy, které vedly k holocaustu. Podle jeho teorie jsou ve společnosti stále přítomné a záleží pouze na jejich spojení v čase a prostoru. „Vhodná“ kombinace tak může znamenat další masové vraždění. Měli bychom tedy mít oči otevřené a reagovat stejně na zvolání „pryč s Židy“ jako na volání „pryč s muslimy“.

„Do Evropy přišla řada nových přistěhovalců a vznikla nová ghetta, kde platí jiná pravidla, než jaká určují národní legislativy,“ upozornil podle českého rozhlasu šéf Evropského židovského kongresu Moše Kantor na konferenci Let My People Live konané v Praze před několika dny. Jak podobně znějí tato slova v porovnáním s textem českého novináře Ferdinanda Peroutky publikovaném 22. února 1939: „Musím učinit jedno přiznání: nemám žádného talentu k antisemitismu, ale při pohledu na bývalou německou literaturu několikrát jsem si pomyslil, že by ve mně mohlo vzniknout pokušení kulturního antisemitismu, kdyby, podobně jako tam, málo asimilovaní židé se zmocnili ducha naší literatury a našich novin a kdyby svými způsoby a svým myšlením zastírali naše způsoby vlastní a přehlušovali ráz myšlení našeho.“

„Jsme přesvědčeni, že školy by měly zavést zvláštní programy věnované této části historie (pozn. holocaustu). Poválečná pokolení potřebují určitou vakcínu, která by zabránila myšlenkám a pokusům vyhladit nějaký jiný národ,“ řekl prezident Federace židovských obcí v Rusku Alexandr Obroda. Jenomže jaká „verze historie“ se bude učit? Ta německá, kdy si Němci i sedmdesát let po válce neustále sypou popel na hlavu? Americká, která se liší stát od státu, podle druhů škol i náboženství, které se na nich vyučuje? Ta izraelská, kde je druhá světová válka představována jako boj Židů proti celému světu? A nebo jaká vlastně? Budeme také zavádět speciální programy na předmět genocidy rwandské, arménské, kurzy mapující vyvražďování amerických indiánů, španělskou mnohasettisícovou genocidu indiánů Střední a Jižní Ameriky? Kdy se pak bude ve školách učit matematika, přírodopis a mnohé další předměty? Ano, holocaust byl jednou z nejděsivější událostí lidských dějin. Rozhodně nebyl, ale jedinou a ani nebyl tou nejdůležitější. Proč má tedy mít nějaké významné postavení v osnovách studia historie? Čím jsou Židé lepší než Arméni, Tutsiové, Romové či další národy, jenž umíraly rukou masových vrahů?

„Na fóru chce (Moše Kantor) proto předložit 20 konkrétních návrhů, jak situaci řešit. Jedním z nich je podle něj i vznik zvláštního evropského vyslance pro boj s extremismem a antisemitismem,“ píše dále Český rozhlas. Jenže koho bude chránit tento vyslanec, židy anebo Židy? A bude chránit pouze je, a nebo se definice rozšíří i na rasizmus, islamofobii, homofobii a další proudy stále sílící v evropské společnosti jejichž společným jmenovatelem je nenávist?

Antisemitismus a holocaust jsou velice dobré nástroje PR. Pokud někoho (zvláště pak kritického vůči státu Izrael) chcete umlčet, nazvete ho antisemitou a nebo popíračem holocaustu. Vrcholem této snahy je zřejmě rozhodnutí německého soudce, který v odůvodnění rozsudku uvedl, že: „sionista je ve slovníků antisemitismů kódový název pro Žida“. Tedy kritika sionismu je antisemitismus, jelikož antisemitismus je nezákonný, jakákoliv kritika Izraele tím padá, pokud tedy nechce kritik skončit v lágru, tedy pardon táboře, tedy promiňte před soudem.

Minulost se často opakuje, ale nikdy není úplně stejná. Pokud příliš lpíme na minulosti, mohli bychom přehlédnout náznaky přicházejících událostí, kterým se (poté, co se stanou) opět v budoucnosti budeme pokoušet zabránit, i když jsme je mohli zastavit již nyní.

Závěrem ještě několik krátkých zpráv:

Jordánský ambasador je zpět v Izraeli. Po tříměsíční absenci se vrátil toto pondělí do svého úřadu Walid Obeidat. Svatou zemi opustil v důsledku eskalace násilí ve východním Jeruzalémě a na Chrámové hoře, které vypuklo před několika měsíci, když se Izrael údajně snažil změnit status quo svatých míst. Zásadním bodem zvratu byl incident, při kterém izraelská policie vtrhla na Chrámovou horu a střetla se s palestinskými demonstranty. Jeden Palestinec byl vážně zraněn „bezpečnou“ střelou určenou k pacifikaci demonstrací.

Podle Britů je Izrael horší než Írán a za ním se v nedávném průzkumu umístila (v rámci neevropských zemí) už jen Severní Korea. Když měli dotazovaní odpovědět na otázku „Ke kterému z následujících (států) chováte nejmenší náklonnost?“, 35 procent z oslovených jmenovalo Izrael, o dva body méně získal Írán, 47 procent získala Severní Korea, která tak poslední trojici uzavřela.

Přestože je část Gazy stále v ruinách, najdou se i lidé, kteří se snaží zachránit nejenom její přítomnost, ale i minulost. Jawdat Khoudary otevřel v roce 2008 Muzeum archeologie v hotelu Al-Mathaf v Gaze. Mezinárodních turistů, díky omezeným možnostem cestování do a z pásma, je poskromnu, ale přicházejí místní. Touží se poučit o své historii. Khoudary má ve své sbírce velice cenné artefakty staré i několik tisíc let.

Vojáci izraelské armády (IDF) v sobotu zabili jednoho Palestince a dalšího zranili. Přistihli je, jak házejí zápalnou bombu na silnici poblíž města Nábulus na západním břehu Jordánu. Podle informací IDF tuto silnici používají izraelští osadníci. Mrtvým je devatenáctiletý Ahmed Ibrahim al-Najar.

Vedoucí komise OSN, která má vyšetřit zločiny loňské války mezi Hamásem a IDF, kanadský akademik William Schabas, zřejmě rezignuje na svoji funkci. Důvodem je izraelské obvinění z předpojatosti, jelikož v minulosti konzultoval pro OOP (Organizace pro osvobození Palestiny). Podle Schabase se jednalo o jeden právní názor napsaný pro OOP za 1300 dolarů v roce 2012. Rada se podle něj nelišila ničím od mnoha jiných, které sepsal pro vlády a nebo různé jiné organizace.  

Útočník napadl tři francouzské vojáky střežící Židovské centrum na jihu Francie. Podle dostupných zpráv se jmenuje Moussa Coulibaly, byl zatčen a odveden k výslechu.  

Podle informací izraelského deníku Times of Israel minulý čtvrtek dokončilo kolem 15 000 mladých Palestinců, ve věku mezi 15 až 21 lety, tréninkový tábor s názvem „Pionýři svobody“. Součástí výcviku v Gaze prý bylo také zacházení se zbraněmi a infiltrace na území nepřítele.

Zveřejnění tenderu na výstavbu dalších 450 bytových jednotek pro osadníky za tzv. Zelenou linií pobouřilo světovou veřejnost. Izraelské rozhodnutí kritizovaly i Spojené státy a další spojenci. Izrael se pod nynějším vedením dostává do stále hlubší izolace a nelegální výstavba na okupovaných územích je jednou z klíčových příčin.

Minulý pátek zastavily izraelské bezpečnostní složky tři Palestince, kteří se pokoušeli nelegálně přejít z Gazy do Izraele. Podle informací od IDF byli zadržení ozbrojeni a nejednalo se o jediný incident v poslední době.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: literarky.parlamentnilisty.cz

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Proč jste odpískali jednání o penzích?

Nemyslíte, že jste tím koalici nahráli na smeč, že bude tvrdit, jak ona něco prosadila, že vás přizvala k jednání, ale vy jste to odmítli? Kdybyste jednali dál, mohli jste předložit vlastní návrhy, možná by neprošli, ale bylo by evidentní, že jste je podali a chtěli jste reformu, která je potřeba ře...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Milan Knížák: Rezignujte!

14:46 Milan Knížák: Rezignujte!

Výzva rektorce Akademie výtvarných umění k rezignaci.