A je na místě otázka, kdo a proč zosnoval výběrové řízení, v němž mohl zvítězit uchazeč, jehož minulost již dvakrát odradila senátory od toho, aby ho potvrdili ústavním soudcem.
Když levicový Senát odmítl Sváčka na ústavního soudce prezidentu Klausovi, mohl to Hrad ještě vykládat jako kapric senátorů vůči někdejšímu představiteli pravice. O dva roky později ale s tímto kandidátem pohořel i Miloš Zeman, přesvědčený, že mu horní komora, ovládaná sociálními demokraty, leží u nohou. Což byl neklamný signál, že problém vězí ve Sváčkovi.
Přitom nejde jen o jeho členství v komunistické straně, do níž vstoupil s obdivuhodnou předvídavostí v červnu 1989. Ale o to, že Sváček své členství zatajil, když v televizi lhal, že byl jen kandidátem.
A posléze jako předseda Městského soudu v Praze odmítal uvést stranickou minulost soudců, ačkoliv ho k tomu zavazoval nález Ústavního soudu. Což je v případě soudního funkcionáře zrovna tak absurdní, jako kdyby šéf dopravního inspektorátu jezdil autem a kašlal na dopravní předpisy a značky.
A to ještě senátoři neznali policejní odposlechy, v nichž se o Sváčkovi baví politická galerka.
Například už před rokem unikl do médií rozhovor mezi bývalým předsedou ústředního výboru SSM Martinem Ulčákem a Romanem Janouškem, v němž se baví o tom, že Sváček buď půjde na Ústavní soud, nebo „k Burešovi dělat místopředsedu“.
Tady si připomeňme, že Jiří Bureš, předseda Vrchního soudu a někdejší ministr spravedlnosti, měl vždy blízko jak ke Klausovi, tak k Zemanovi.
Za této situace je nepochopitelný postup ministerstva, které vyzvalo Bureše, aby jmenoval čtyři z pěti členů výběrové komise pro volbu místopředsedy jeho úřadu. Tím pátým byl náměstek ministra spravedlnosti Robert Pelikán.
Lze se potom divit, že volba dopadla, jak se domlouvali Ulčák s Janouškem? Že se do vedení vrchního soudu dere jeden z představitelů temné éry justice, pro niž bylo typické propojení části soudců s byznysmeny, politiky i s organizovaným zločinem?
Sváčka teď musí potvrdit v nové funkci Babišova ministryně spravedlnosti Helena Válková. Ta před časem kritizovala vítěze tendru na předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem Jana Veselého a dosáhla u prezidenta jeho odmítnutí jen proto, že jeden z jemu podřízených soudců byl příliš pomalý ve vyřizování případů.
Sledujme teď pozorně, jak se Válková zachová v případě Jana Sváčka, jehož jméno figuruje nejen v odposleších politických mafiánů, ale i v telefonních hovorech členů konkursní mafie. Což jsou přece ony temné síly, které Babiš sliboval rozbít na padrť.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
