_635600018810251104.JPG&id=69772)
Z deprimující směsi jeho prokremelských postojů, vulgárních dehonestací Putinových oponentů nebo posedlých útoků na odkaz Ferdinanda Peroutky se ale vymyká úmysl, který sám teď předčasně prozradil: Prezident se rozhodl udělit řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam Františku Krieglovi.
Samozřejmě nevíme, s kým bude na seznamu oceněných tento vysoký politik KSČ, který byl jediný, kdo v srpnu 1968 v Kremlu odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly.
Zda se nebude opakovat situace z loňského 28. října, kdy se zesnulá Natalia Gorbaňevská, která protestovala proti okupaci Československa, ocitla ve společnosti například archeologa a funkcionáře KSČM Zdeňka Klanici, jenž zahájil stranickou kariéru právě v rozpuku normalizace, jištěné ruskými okupačními vojsky.
Již teď je ale Zemanovo rozhodnutí přiléhavou reakcí na loňské odmítnutí rady městské části Prahy 10 udělit Františku Krieglovi čestné občanství.
Tehdy převážilo to, že Kriegel byl v únoru 1948 organizačním tajemníkem pražské KSČ a zástupcem velitele lidových milicí. „Tito lidé mají na rukou krev,“ pravila nekompromisně starostka Jana Černochová z ODS.
Ovšem, Kriegel byl spolutvůrcem a dlouhá léta i součástí totalitního systému, který likvidoval své skutečné i domnělé odpůrce a zničil veškeré demokratické svobody. Podílel se i na iluzorních polovičatých reformách pražského jara, jež se v žádném případě nedotýkaly monopolu komunistické moci.
V jednom okamžiku se však od svých stranických druhů odřízl jasně a definitivně. Když jako jediný z představitelů československého státu, unesených do Kremlu, odmítl podepsat vazalský protokol, posvěcující vpád vojsk Varšavské smlouvy do naší země. S prostým vysvětlením: Nemáme k tomu mandát od občanů.
Přitom nemohl vědět, zda svou revoltu přežije. Vždyť Brežněv ho označil za svého zajatce a vydal ho až v okamžiku, kdy ostatní unesení politici odmítali bez něj odletět.
Tento jeho postoj lze bez přehánění vnímat jako hrdinský. Zvlášť když ho později potvrdil podporou protihusákovské opozice a podpisem Charty 77.
Pokud tedy bude Kriegel skutečně vyznamenán, může to od Miloše Zemana vyznít i jako jistě nechtěné, ale symbolické gesto vůči současnému Rusku.
Vždyť Putinův útok na Ukrajinu je součástí agresivního úsilí o obnovení síly sovětského impéria, k jehož nejtvrdším akcím patří i okupace Československa, proti níž se Kriegel tak odvážně postavil.
Právě v takové neklidné době, jakou nyní zažíváme, vzrůstá poptávka po odvážných politicích, vzbuzujících naději, že by dokázali obstát v těžkých zkouškách.
K nim ale bohužel nepatří český prezident, který je sice schopen ocenit hrdiny, ale sám vystupuje jako krotký pohůnek nebezpečného moskevského agresora.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
