A skutečně, svým způsobem nečekané sbližování postojů Budapešti, Bratislavy a Prahy k ruské invazi na Ukrajinu skýtá neutěšený pohled na něco, co jsme si zvykli nazývat visegrádskou čtyřkou. Vlastně se nám před očima rodí jakýsi Visegrád naruby.
Visegrádská čtyřka vznikla jako společná platforma Polska, Maďarska, Česka a Slovenska, která sehrála svou roli zejména při vstupu těchto zemí do NATO a Evropské unie. Ten nebyl, zejména co se týče rozšíření Severoatlantické aliance, zdaleka tak samozřejmý, jak by se teď mohlo zdát.
A právě společný postup těchto čtyř států, zaštítěný Václavem Havlem, Lechem Walesou a Jószefem Antallem, zlomil nedůvěru některých západních státníků k vstřebání zemí, poznamenaných sovětskou nadvládou.
Teď to ale vypadá, jako by se v tom euroatlantickém proudu tři čtvrtiny Visegrádu – tedy Maďarsko, Česká republika a Slovensko – chystaly pootočit kormidlem. A zaujímají neutrálnější, ne-li přímo smířlivější postoje k ruským imperiálním výbojům.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
