Telefonickému rozhovoru prezidentů D. Trumpa a V. Putina, který proces jednání o míru odstartoval, jistě předcházelo minimálně několikadenní, nebo spíše několikatýdenní vyjednávání mezi oběma stranami. Tedy mezi USA a Ruskem. Při těchto předběžných jednáních byla dohodnuta agenda jednání v rozhovoru obou státníků. A tento rozhovor odšpuntoval zamrzlé vztahy mezi oběma velmocemi. Takže už byly zahájeny rozhovory představitelů obou zemí v Saudské Arábii, s cílem ukončit zbytečnou válku. Američtí činitelé trvají na tom, že přistoupí jen na „trvalou“ mírovou dohodu a že Ukrajina bude u jednacího stolu. 

Nový americký ministr obrany Hegseth v centrále NATO sdělil, že mírová dohoda nebude zahrnovat členství Ukrajiny v NATO. A že je nereálné, aby se Ukrajina vrátila ke svým hranicím před rokem 2014. Hegseth zkrátka vrátil evropské politiky zpět do světa reálné politiky. S tím, že „strategická realita“ zabraňuje, aby se USA „soustředily primárně na bezpečnost Evropy“. Evropská politická elita musí v krátké době vstřebat jednak změnu politického kurzu Spojených států o 180 stupňů, a také své jisté ponížení. Prostě Evropa nebude přizvána jako jednací strana k vyjednávacímu stolu se zástupci USA a Ruska. Ale zdá se, že v určité fázi rozhovoru bude přizvána k jednáním do Saúdské Arábie Ukrajina.

D. Trump v jednom ze svých vyjádření také naznačil, kam může směřovat své úsilí, když nabídl Číně a Rusku jednání o snižování vojenských výdajů. Je to nevídaná americká iniciativa, která svědčí jednak o vážnosti jejich úsilí o ukončení nepřímé války na Ukrajině mezi USA a Západem na jedné straně a Ruskem na straně druhé, ale také o širších světových záměrech vedoucích činitelů USA. Donald Trump v rámci reálpolitiky Rusku a Číně de facto mj. sdělil, že je považuje za velmoci rovnocenné Spojeným státům. A že s nimi chce sporné otázky řešit výhradně jednáním na základě principu vzájemné výhodnosti. Americký viceprezident Vance vyrazil mnoha vrcholným evropským politikům dech svým vystoupením na bezpečnostní konferenci v Mnichově.