Tento původně recesistický spolek se u nás dostal do pozice druhé nejsilnější politické strany, alespoň podle volebních preferencí. Západní Evropou a zejména sousedním Německem již před lety prošla vlna „pirátství“, ale tak jak rychle začala, tak v podstatě rychle i skončila. A Piráti již v německé politice (vlastně ani v politice jiných západoevropských zemí) nehrají žádnou roli. Čeští voliči však mají potřebu hledat vždy nové zachránce vlasti. Pokud v jejich očích selhala tradiční pravice i levice, je zde po ruce vždy nějaké „lepší“ řešení. Teď jsou to Piráti, včera to bylo hnutí Ano a zítra možná Minářovo transformované hnutí Milionu chvilek.

Čeští voliči v tom ale nejsou sami. Podobnou potřebu hledat nová politická řešení mají voliči ve Španělsku, v Itálii, v Řecku, nemluvě o středoevropských a východoevropských zemích. Konec konců i ve Francii, zemi z původního jádra EU, hraje dnes větší roli, než bychom kdy očekávali, extrémistická strana M. Le Penové. Proč se tedy divit, že Češi hledají stále nové a nové spasitele?

Tradiční strany, ať už pravice nebo levice, do značné míry zklamaly očekávání svých voličů. Z toho de facto vzniká tato potřeba. Nechci příliš rozebírat v čem strany pravice a levice zklamaly. Ale v zásadě to je ten prvotní důvod, proč zde máme tak silné alternativní politické strany typu hnutí ANO a Pirátů. Kromě toho, když se dívám na česká média, vůbec nevidím snahu nějak kriticky hodnotit počínání opozičních stran. To nikdy v minulosti nebylo. Nejen vláda, ale i opozice, byly v nedávné minulosti vždy předmětem, a to často investigativního zájmu českých novinářů. Dnes se investigativní novináři specializují pouze a zejména na Andreje Babiše. Nenávist většiny médií, tedy v podstatě všech, které nevlastní A. Babiš, je tak silná, že podporují jakéhokoliv politického protivníka, který by snad měl šanci A. Babiše ve volbách porazit. Bez ohledu na to, zda tento politický protivník nemá program, zkušenosti, komplexní představu o budoucím vývoji českého státu a zejména jeho ekonomiky. Zkrátka, takový člověk nemůže být opravdu relevantním kandidátem na premiéra, pokud nebude schopen vykonávat úřad premiéra alespoň na stejné úrovni jako A. Babiš.

K A. Babišovi jsem v poslední době měl celou řadu výhrad a vytýkal jsem mu řadu hrubých politických chyb. Přesto však nepopírám, že jde o člověka mimořádně schopného, s velkou osobní erudicí, mimořádnou schopností řídit a vyhledávat si schopné spolupracovníky. Jaký asi může být I. Bartoš premiérem.

S mírným zpožděním se mně dostala do ruky příloha Hospodářských novin, vydání z 11. – 13. 12. 2020, pod názvem „Příběh pirátského kandidáta na premiéra“. Z článku, který je vlastně oslavou předsedy Pirátů Ivana Bartoše, mohu vyvodit jen jediné - je výsledkem nenávisti vůči Andreji Babišovi.