Pokud jde o rozvoj komunální bytové výstavby u nás, je dosavadní snaha ministerstva pro místní rozvoj (MMR), poněkud komplikovaná a těžkopádná a pro stát drahá. Je pravda, že v rozpočtové kapitole ministerstva se skrývají také peníze na výstavbu komunálních bytových domů. Jedná se o dotační tituly, které zatím umožňují výstavbu jen stovek komunálních bytů. Ale my bychom jich potřebovali tisíce. Některé doprovodné podmínky pro případné udělení tohoto dotačního titulu jednotlivým obcím jsou poněkud komplikované. A to snižuje atraktivitu dobrého záměru.
Pokud je mi známo, tak se sociální demokraté inspirovali při zpracování návrhu zákona o financování komunální bytové výstavby fungujícím britským vzorem. Tam neziskové společnosti pro bydlení zajišťují každoročně výstavbu desítek tisíc komunálních bytů a nikdo v tom nevidí žádný velký problém. Když jsem to poprvé viděl a slyšel v praxi přímo v Anglii v roce 1997, pochopil jsem, že takový způsob výstavby komunálních bytů by jistě byl s jistými úpravami možný i v Čechách. Jde o to, že by obce daly pro účely výstavby komunálních bytů neziskovým společnostem pozemky k dispozici zdarma. Neziskové společnosti, které jsou v Británii vytvářeny nejen obcemi, si pak na výstavbu bytů mohou půjčit dlouhodobé úvěry od komerčních bank a mohou začít stavět. Anuita projektu je hrazena z přijatého nájemného. V Británii se v takovémto typu projektu nekrade, a proto jsem usoudil, že jediný, kdo by u nás mohl unést odpovědnost za svěřené peníze, jsou obce a jejich představitelé, případně úředníci obcí. Ve vedení neziskové bytové společnosti by tedy měli být jak představitelé příslušného města či obce, tak i odborníci v rámci jejich městských úřadů, případně další prověření odborníci, kteří budou mít důvěru zastupitelstva. Jde o to, aby se bankami zapůjčené peníze tak nějak cestou nepoztrácely.... A to můžou garantovat zejména představitelé obcí, neboť mají odpovědnost vůči svým voličům. A také špičkoví odborníci z městských úřadů.
V každém případě bude dobré sledovat, jak se vyvíjejí výdělkové možnosti nájemníků. Proč by měl žít v nájemním bytě člověk , jehož příjmy vzrostly např. na trojnásobek průměrné mzdy. Tedy, městské úřady a neziskové společnosti pro bydlení by si měly stanovit určitá kritéria pro nájemníky komunálních bytů. Protože ten, kdo má nadprůměrně vysoké příjmy, by měl hledat cestu k pořízení svého bydlení jiným způsobem, tedy hypotéčním financováním. Ale i k tomuto kritériu by bylo potřeba přistupovat rozumně. Pokud se nájemník dostane k násobně vyšším příjmům, než měl na začátku svého nájmu, třeba pět let před důchodem, tak už by asi celá věc měla být řešena velmi benevolentně. Pět let před důchodem si málokdo může pořídit bydlení s hypotékou.
Samozřejmě, že zákon o komunální bytové výstavbě nemůže obsahovat vše, co je možné udělat na podporu komunální bytové výstavby ze strany vlády i krajů a měst. Například je možné stavět bytové domy podle již dříve použitých ověřených unifikovaných projektů, které zajistí, že se cena výstavby dostane na rozumnou výši. Jde o to, aby ceny nebyly diktovány developery s jejich abnormálně vysokým ziskem, ale aby byly co nejracionálnější. Tím ovšem neříkám, že by se v celé republice měl stavět jeden typ bytového komunálního domu. Jistě je možné, aby ministerstvo pro místní rozvoj a kraje připravily celou škálu takových vzorových projektů.
Kromě toho má stát možnosti, v situaci až se zvýší úrokové sazby, které budou z poskytnutých úvěrů neziskové společnosti splácet, uplatnit příspěvky na úroky z úvěrů. To by pochopitelně snížilo náklady, které vyplývají z poskytnutého úvěru. A to by zpětně mělo i určitý pozitivní vliv na výši nájemného.
Dobrou myšlenkou, zmíněnou v jednom deníku, může být i vytvoření developerských firem na úrovni krajů, které by prováděly samotnou bytovou výstavbu za rozumné peníze bez developerské marže, kterou by se zcela nepochybně pokusil uplatnit komerční developer. Od věci by nebylo ani poskytnutí státních garancí pro tento typ bytové výstavby, což by zlevnilo cenu peněz poskytnutých bankou. Obava, že obce mají rozdílné možnosti, pokud jde o pozemky na bytovou výstavbu, je jistě oprávněná. Řada měst takové pozemky má k dispozici, jiná města jich mají méně a některá města třeba žádné. Ale ve velké většině měst, má pozemky, které bude možné použít na výstavbu bytových domů s komunálními byty třeba i stát, zastupovaný Úřadem štátu pro věci majetkové. Ten by je pro účely bytové výstavby mohl bezúplatně převést na stát. Konec konců v rukou státní správy a i samosprávy v rámci měst je to, změnit v územním plánu i účel využití určitých ploch. Jinak řečeno, změnit územní plán tak, aby se ve městě objevily pozemky, které je možné použít jako stavební parcely.
Pokud vím, tak klub ČSSD i jeho experti mohou v současné době informovat již velmi podrobně o obsahu a smyslu tohoto zákona, který mají připraven k projednání ve vládě a v poslanecké sněmovně. Možná, že bude lepší, pokud dají k dispozici potřebné informace médiím tak, aby nevznikala zbytečná zkreslení.
Závěrem chci zdůraznit, že výstavba komunálních bytových domů podle připraveného zákona je vlastně možná bez nároků na dotace ze státního rozpočtu. Snad až časem, pokud se úrokové sazby vrátí na úroveň 2 – 3%, je možné uplatnit například to, že stát, prostřednictvím Státního fondu pro rozvoj bydlení (SFRB) může uplatnit dotace například třetiny splácených úroků z úvěru.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: PV
