Ve věku 97 let zemřel poslední předseda exilové sociální demokracie, žijící od roku 1968 trvale ve švýcarské Basileji, Karel Hrubý.

Měl jsem Karla rád. Znal jsem jeho sociologické práce. Zajímaly mě, v letech, kdy jsem měl možnost se s ním vídat, i jeho politické názory. Měl vždy řadu velmi zajímavých postřehů a podnětů k naší vnitropolitické situaci a pozicím ČSSD. Měl přehled a nadhled.

Byl příkladem houževnatého člověka, (nerad používám to slovo) funkcionáře sociální demokracie, který udržoval tradici této strany ve složitých podmínkách exilové diaspory.

Díky svému zaměstnání měl příležitost cestovat po celé západní Evropě i v zámoří. To mu dávalo možnost být v kontaktu s jednotlivými členy exilové sociální demokracie, kteří žili v různých zemích západní Evropy a také v zámoří. Proto byl poměrně rychle po svém příchodu do exilu v roce 1968 zapojen do práce v exilové sociální demokracii. Byl v jejím nejvyšším vedení. V závěru 80. let se dokonce stal na několik let exilovým předsedou této strany.