Já bych spíš řekl, že vláda zkusila nastřelit, co až česká veřejnost snese, a pak třeba mírně ustoupit tlaku předáka Aspenu, Středuly, který to pak vydá za své velké vítězství, když nebude akceptován ten původní návrh.

Ministr financí Stanjura o sobě nedávno řekl, že je elektrikář a že problémy státních financí řeší se zkušeností ze svého oboru. Nevím, jestli se mám bát nebo smát, nebo dokonce plakat. V čele resortu financí v tak obtížné době by měl sedět skutečný odborník, třeba i nestraník, který bude chápat, že peníze státního rozpočtu na straně příjmů i výdajů, to jsou především lidé. Vztahy mezi nimi, vztahy firem mezi sebou a státem. Jinak řečeno, že problémy státních financí není možné řešit jen technokraticky, ale s ohledem na lidi.

Vláda si dala za cíl snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 mld. korun. Přitom o několik desítek miliard (podle mých propočtů nejméně o cca 50 mld. Kč) chce vláda navýšit výdaje na obranu. Přeložme si to do běžné mluvy: Výdaje na nákup zbrojního šrotu, kterým uděláme radost zejména americkým, švédským a německým zbrojovkám. Jen tak mimochodem, tento odliv peněz na nákup zbraňových systémů bude snižovat kladné saldo obchodní bilance, a tedy retardovat růst HDP státu. A řekněme si celou pravdu k problematice výdajů na zbrojení. Minulý týden poměrně čerstvě ustanovený náčelník generálního štábu české armády hovořil o potřebě nezastavit se při zvyšování výdajů na zbrojení na úrovni pouhopouhých „2% HDP“. A mainstreamová média mu dávala prostor, jako by to bylo slovo boží.