Tou nejvýznamnější oblastí programu je pochopitelně oblast sociální politiky. Té si však téměř nikdo z kritiků programu nevšímá. Konec konců jsou tam věci, které bych od sociální demokracie očekával. Je to prostě její jasná programová priorita. Tedy dlouhodobá sázka na sociální spravedlnost. Tu v programu žádná jiná strana v takovém rozsahu a propracovanosti nemá.

Stejně tak, pokud jde o daňové příjmy, vlastně jediná sociální demokracie se nepouští do nějakých fantaskních úvah o přehodnocení daňových výjimek ze zákona o dani z příjmu, což některé strany (Piráti a STAN) učinily svou programovou mantrou. Prý z těch pěti set miliard korun daňových výjimek ročně prostě vykutají nějaké peníze, aby po pár letech státní rozpočet přivedly z červených do černých čísel. Tito finanční kouzelníci jen jaksi nemluví o tom, kterých daňových výjimek by se to vlastně týkalo.

Seznam Zprávy ve snaze trochu shodit celý program si našel v jiném programovém materiálu, Vize ČSSD 2030 (ten já ani neznám), že obsahuje záměr na legislativní úpravu možnosti eutanazie u nevyléčitelně nemocných a trpících osob.

Pro zdokumentování zlotřilosti takového návrhu použili dokonce katolického faráře. U něj se přirozeně dá očekávat, že nebude s tímto záměrem souhlasit. Je to prostě proti jeho světovému názoru. Také další „odpůrce“ případného zákona o eutanázii byl poněkud v konfliktu zájmů. Jako ředitel jednoho z hospiců sděloval, podle mého názoru, neudržitelná tvrzení. Že to prý lze zařídit tak, aby nevyléčitelně nemocní lidé, s velkými bolestmi v hospicu vůbec netrpěli. Jen pan ředitel nesdělil, jak to dělá. Jestli použitím opiátů nebo nějakých lékových dryjáků či jak. Neumím si to představit. Kromě toho ve Švýcarsku a v Holandsku, kam někteří naši spoluobčané jezdí ukončit svůj život eutanázií, mají jistě také své hospice. A nepochybuji o tom, že kvalitní. Lidé tak mají na výběr. Jestli např. věřící katolík chce raději trpět v terminálním stádiu rakoviny bolestmi, může si vybrat hospic. Jiný člověk, takto trpící, se může rozhodnout jinak.