O co jde? Rusové pozastavili platnost tzv. obilní dohody, která umožňovala vývoz obilnin z ukrajinských přístavů, které jsou blokovány ruskou černomořskou flotilou a jsou tedy de facto pod kontrolou Moskvy.
V. Putin mluví o tom, že Západ nesplnil svou část dohody, ke které se vlastně také zavázal. Nejde přece jen o vývoz ukrajinského obilí, ale i o vývoz násobně větší obilné produkce Ruska, která pokud má být vyvezena, Rusové očekávají, že bude také zaplacena. A pokud ruské banky nejsou zahrnuty do mezinárodního systému zúčtování SWIFT, tak by to znamenalo vlastně to, že Rusové budou vyvážet obilí zdarma. Posuďme objektivně, jestli je to pro ruskou stranu přijatelné řešení. Rusové mají výhrady také k překážkám ve vývozu své produkce umělých hnojiv. Zkrátka, ukrajinská strana a Západ si představují ustanovení a realizací dohody poněkud jednostranně. Dívají se na Rusko jako na smluvní stranu, kterou není potřeba brát vážně.
Takže přišlo to, co asi přijít muselo. M. Topolánek, zřejmě z přemíry horkého počasí, přišel na to, že nejlepší cestou, jak vynutit pokračování obilní dohody s Ruskem, je zvážit bombardování Moskvy. Možná, že mu v návalu horkého počasí uniklo, že by to znamenalo to, čemu se nazývá casus belli, tedy česky řečeno: důvod k válce. Myslím, že není potřeba mít velkou fantazii k představě, že pokud by došlo k útoku na hlavní město Ruska, ruská odveta by byla počátkem světového Armagedonu. Tedy, Rusové by odvetou použili jaderné zbraně, druhá strana rovněž a svět, tak jak jej známe, by shořel. Přiznám se, že to je něco, co se mi příčí. Stejně tak jako uvažování Schwarzenbergů a Topolánků, kteří dávají veřejně k dispozici svá moudra na řešení konfliktu Ukrajina – Rusko, respektive Západ – Rusko.
Bohužel v umělé bublině, kterou kolem sebe mají evropské politické elity - tím ale neříkám, že oba dva jmenovaní pánové ještě patří k nějaké elitě, ale uvažování mají podobné: velmi lehkomyslné. Podobné uvažování evropských politických elit těsně před začátkem první světové války. Také tehdy se zdálo jako dobrý nápad německému císaři Vilémovi II., když dá bianco směnku k útoku na Srbsko rakouské generalitě. Rakouští generálové se ve své omezenosti domnívali, že povedou ve vztahu k Srbsku, které překáželo zájmům rakouské monarchie na Balkáně, jen lokální a krátkou válku. Lokální válka se po několika dnech rozšířila na celoevropský konflikt a Srbsko bylo poraženo až po poměrně dlouhé době, ale jádro srbské armády zničeno nebylo.
Nechci vyjmenovávat, jaké důsledky měla I. světová válka, ale vím zcela nepochybně, že III. světová válka, jejímž počátkem by byl útok na Moskvu, by znamenala konec světa.
Myslím, že příště by si M. Topolánek, nežli začne sypat z rukávu politická moudra, měl dát curifindu na uklidněnou. Ta by mu mohla pomoci i v horkém počasí k jasným chvilkám v uvažování.
Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
