Tato argumentace, v níž se šermuje levicí a pravicí, se jeví jako jisté matení pojmů i faktů. Především není jasné, proč mnozí komentátoři i politici mluví o bývalé koalici jako o pravicové, jestliže její údajnou pravicovost zajišťovaly menšinově pouze dvě strany — ODS a TOP 09.

Třetím subjektem, který koalici dával potřebnou většinu v Poslanecké sněmovně, byly nejprve Věci veřejné, a později odštěpek z Věcí veřejných, strana LIDEM. Jejich identita byla v obou případech nejasná, strana LIDEM navíc neprošla s nějakým programem volbami.

Druhou stranou mince ve varováních o možném návratu pravice k moci je jakýsi nevyslovený předpoklad, že Rusnokova vláda není jen takzvaně odbornická, ale ve skutečnosti je vládou levicovou. Nejenom proto, že ji stvořil údajně levicový prezident, ale i proto, že se právě ona nabízí jako programová alternativa vůči bývalé vládě pravice.