16. února 1948 navštívil Jana Masaryka šéf československé rozvědky Zdeněk Toman, aby s ním projednal osobní záležitosti. Ve stejný den se sešli P. Zenkl, H. Ripka, J. Stránský, V. Krajina, J. Firt a P. Drtina, aby se dohodli, jaká stanoviska zaujmout k dané situaci, vzniklé po nesplnění vládního usneseni z 13. února 1948, týkajícího se otázek personální reorganizace velitelských míst v pražském bezpečnostním sboru. Vyzvali tři ostatní nekomunistické strany ke koordinovanému postupu. 20. února dvanáct členů vlády podalo demisi.

Walter Charles Körner, narozený 21. července 1898 (zemřel ve stejný den v r. 1995)  v početné židovské rodině v Novém Hrozenkově, absolvoval základní a střední školu v Novém Jičínu a Exportní akademii ve Vídni. Jeho rodina podnikala v lesnictví. 30. dubna 1920 si nechala zaregistrovatě firmu jako otevřenou obchodní společnost se sídlem v Opavě s pobočkou v Novém Jičíně pod názvem J. Körner. Jako předmět podnikání byl ohlášen obchod se dřevem, pila a dřevařský průmysl. Jeho společníky s právem jednat samostatně se stali Isidor Körner z Nového Jičína, Theodor Körner z Nového Jičína, Leo Körner z Milána a Otto Körner z Vídně a Walter Körner z Nového Jičína.  Pan Walter Körner se angažoval v Czechoslovak Forest Council.

V r. 1928 se rodina přestěhovala z Opavy do Prahy. 22. září 1938 se části rodiny podařilo na podnět předsedy vlády Emila Hodži emigrovat letadlem přes Amsterodam do Velké Británie. Rodina začala podnikat v lesnictví v Kanadě, speciálně v Britské Kolumbii. A od r. 1946 začala přispívat na rozvoj univerzity v Britské Kolumbii. V Kanadě je Dr. Walter Koerner znám jako zakladatel společnosti Alaska Pine Company a filantrop.

Jak je uvedeno na jednom webu, věnovaného významným kanadským Čechům, v případě rodiny Koernerových šlo o podnikatelé v lesnickém průmyslu, o židovskou rodinu z Moravy, která  se koncem třicátých let usadila v Kanadě, kde bratři Otto, Theodore, Leon a Walter založili velký lesnický závod the Alaska Pine and Cellulose Company. Humanitární a charitativní aktivity rodiny dosáhly obrovských rozměrů. V roce 1942 Leon daroval sbírku umělých hub, vytvořených československým umělcem, katedře biologie a botaniky na UBC ve Vancouveru. V roce 1955 byla zřízena Nadace Leona a They Koernerových se základním kapitálem ve výši jednoho milionu dolarů. Během prvních deseti let nadace financovala výzkumné grantové projekty v mnoha oblastech vědy a umění. V roce 1959 Leon daroval UBC budovu fakultního klubu, který pod názvem Thea Koerner House slouží od roku 1961 jako centrum postgraduálních studentů. Dodnes je na UBC nabízeno studentům věnujícím se tvůrčímu psaní, výtvarnému umění, hudbě nebo divadlu stipendium They Koernerové. Oba manželé rovněž poskytli značné finanční prostředky na zřízení katedry oftalmologie a na provoz lesního divadla.

Podpora Waltera Koernera byla zaměřena na rozvoj slovanských studií, zřízení klinik v univerzitní nemocnici a zejména na výstavbu nové budovy univerzitní knihovny (otevřena v roce 1997) a na její zásobení knižními přírůstky. Na počátku sedmdesátých let daroval univerzitě svou rozsáhlou sbírku umění původních obyvatel Kanady a zasloužil se o založení světově proslulého Antropologického muzea, jež bylo otevřeno v roce 1976. Walter byl členem ředitelské rady UBC a Ekonomické rady Kanady, nositelem Řádu Kanady, Řádu Britské Kolumbie a mnoha dalších cen a poct.