Jiří T. Král: Ťok je Lex Luthor českých dálnic aneb Trocha toho štěstí v korporátním koncentráku

12. 1. 2019 18:32

Ministr dopravy sice není Superman, ale to neznamená, že nemá nadlidské schopnosti. Když jsme ho viděli nešťastně popocházet po zasněžené dálnici, jednomu bylo líto, že pan ministr zřejmě nemá žádného manažera štěstí.

Jiří T. Král: Ťok je Lex Luthor českých dálnic aneb Trocha toho štěstí v korporátním koncentráku
Foto: pixabay.com
Popisek: Internet - ilustrační foto

Ministr dopravy Dan Ťok v souvislosti s kritikou pomalého stavění dálnic prohlásil, že rychleji by to zvládnul leda Superman (ZDE). Jeden se nechce pouštět do debat, zda příprava dálnice musí trvat dnešních 13 let a zda je dálnice D1 nová stavba (i když s tím se to bude mít jako s koupelnou v bytě – říkáte jí po rekonstrukci nová, ale víc lidí se v ní nevykoupe), nicméně ho zaujalo, že se od roku 2010 v ČR postavilo 75 km dálnic, přičemž za stejné období to v Polsku bylo 783 km a v Maďarsku 447 km. Lidoveckého politika Tomáše Zdechovského to přimělo k výroku, že Superman očividně lítá do Polska a Maďarska (ZDE). Namístě je tedy otázka, proč někdy nezaúřaduje i u nás. V logice vesmíru DC, kam Superman patří, to musí výsledek působení jeho úhlavního nepřítele, jenž je „velmi tvrdohlavý a kategoricky neochotný přiznat vlastní chybu, která bývá vždy důsledkem jeho bezhlavého jednání“. Ano, modří už vědí, Dan Ťok je bezpochyby Lex Luthor (ZDE). A protože jde o zločince geniálního, očekávejme, že dalších 70 kilometrů dálnice u nás přibude, až v Polsku povede dálnice i do poslední vesnice.

Prevence braní drog na sebe mnohdy bere dosti směšnou podobu. Zvláště tehdy, když lidé, kteří chtějí přesvědčit mladé lidi k abstinenci od nelegálních látek, s nimi prostě neumí komunikovat. Naposledy takto zástupci Nadačního fondu Abbigail Williams (ZDE) nevydýchali, když se pod jejím postem na Facebooku objevil komentář jedné mladé ženy, který obsahoval pouze text známého rapera Řezníka (ZDE): „Až se důkladně seznámíš s veškerým fetem, tak to můžeš začít prodávat vostatním dětem. Čím nižší věk, tím tvrdší substance. Na závislých dětech nejlíp vyděláš finance."

Začali hned vyhrožovat právníky (ZDE), když žena neprohlásí, že nepropagovala prodej dětem a víceméně totéž, aby řekl zmíněný raper. Vyhrožování právníky je ovšem takovým červeným návěstidlem pro všechny pro všechny závislé na návykových látkách, takže se pak na takovou organizaci ani náhodou neobrátí. Nehledě na to, že když nechápou ironický rozměr Řezníkových textů, stanou se pro nemalou část mladých lidí prostě směšnými mravokárci asi jako pan Mackey ze seriálu South Park se svým Drogy jsou špatné, áno (ZDE). A jednoho napadá, zda by se – když už si ty právníky najímají – neměli soustředit i na zakazování knih, třeba té od jednoho poživače opia (ZDE), ve které se píše: „Opium (…) zprostředkuje všem smyslům a schopnostem, aktivním i pasivním, důstojný klid a duševní rovnováhu, a dodává povaze i celkovému mravnímu založení životadárné teplo, jaké je v souladu s rozumem a patří od věků k přirozeně zdravým tělesným konstitucím.“

Sociální sítě jsou ovšem vděčným nástrojem pro všechny, které baví číst staré články s bizarním obsahem. To se takto autorovi těchto řádek objevil před očima odkaz na manažery štěstí, o kterých dosud neměl ani ponětí. A to byla škoda, protože způsob, jakým manažeři štěstí řeší stížnosti (ZDE), je prostě fascinující. Tak třeba když zaměstnance přestěhovali do prostor s nižšími stropy a menšími světly, uspořádali večírek, objednali pizzu, víno a nechali je, aby si „nové prostory pomalovali obrázky a motivačními citáty, aby se tu cítili lépe“. To je geniální: strčíte nevolníky do kobky, nalijete do nich laciný alkohol a pak jim dovolíte, aby čmárali po zdech. Jeden má podezření, že nejčastěji se objevil nápis "Arbeit macht frei", přičemž většinou byl vyrytý nehty. Nicméně zásadní schopností takového manažera musí být talent najít si fyzicky slabší oběť, protože když se chlubí, že „jindy zase zastavil přepracovanou a uspěchanou kolegyni a přiměl ji meditovat“, byl si určitě jistý, že ho na rozdíl od jiných kolegů neubije k smrti třeba sešívačkou.

Jedním z příznaků „tekuté doby“ (ZDE) je i tekutost internetových médií. Na rozdíl od tištěných novin je možné text dál upravovat, doplňovat, opravovat. Problém ovšem je, že své omyly takové médium prostě smaže a tváří se, že se prostě nestaly. Takže, když tu jeden minule psal (ZDE), že Český rozhlas má na svých stránkách mylnou informaci, že rodiče amerického studenta vězněného Severokorejci žádají po KLDR téměř trojnásobek jejího HDP, tak už to není pravda. Pozoruhodné ovšem je, že se nikdo neobtěžuje pod článek připojit větičku, že daná věc byla opravena. Kdyby politik vydal své projevy v podobě upravené tak, aby se zdálo, že vždy měl pravdu, nenechali by na něm novináři nit suchou. Ale když se to stane jim, není se třeba s nějakým vysvětlení obtěžovat. Českému rozhlasu tedy posíláme obrázek a těšíme, jak s danou věcí popere Aktuálně.cz.

A místo zvířátka na konec si dáme další obrázek. Grafikům často různé firmy nabízejí práci, přičemž odměnou jim má být "zviditelnění" a "propagace jejich práce". To melouch pro program financovaný Evropskou unií je mnohem lépe honorovaný, neb si grafik po odevzdání loga může zajít aspoň do bazénu umýt své prací opocené tělo.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinamiPublikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…