Násilná rekatolizace a její následné udržování trvající po několik století se podepsala na historickém povědomí českého národa právě tím, že počty věřících jsou minimální. To nic nemění na tom, že hájím názor, že svoboda projevu, která zahrnuje též svobodu uměleckého projevu má své přirozené hranice a nesmí hrubě, ba vyhroceně agresivně zasahovat do náboženských pocitů stoupenců určitých náboženství.

Sobotní uvedení hry Naše násilí a vaše násilí v pojetí Husy na provázku, kde Ježíš znásilňoval muslimku je nejen zjevně urážlivé vůči oběma náboženstvím, ale je zároveň znovu a znovu opakujícím projevem vyhraněné povýšenosti části našich elit nad námi, prostým lidem. Jde stejným směrem jako podpora vulgárního znásilňování punkové skupiny Pussy Riot v chrámu Krista Spasitele, svatostánku pravoslavné církve v Moskvě, kterou tehdy nadšeně vítaly naše umělecké i tehdejší politické elity v čele s Karlem Schwarzenbergem.

Je příznačné, že obratem je skupina Slušných lidí, která proti divadelní hře vystoupila, označována našimi pravdoláskaři Honzejkem, Halíkem, Rychlíkem a dalšími nálepkou fašistů, nácků, stoupenců totalitního režimu před rokem 1989 apod…