Ty předposlední v Německu sice dali šanci mnohaleté kancléřce Angele Merkelové, že by teoreticky stále mohla být kancléřkou, ale má pravdu potencionální vicekancléř za FDP a předseda této strany, že jí moc šance nedává na to, že přetrvá celé období, protože je oslabená. A pozor, to říká ještě před započetím oficiálních koaličních rozhovorů. A to nemluvím o triumfálním úspěchu radikální AFD, která získala 12% a nemluvím ani o tom, že ji dotlačila ke změně názoru tzv. sesterská organizace CSU, ohledně horní hranice přijímání uprchlíků na 200 tisíc za rok, i když se pojem horní hranice nemá používat.

No minulý týden ve střední  Evropě zazářil mladičký Sebastian Kurz, který zvítězil se zcela nově pojmenovaným volebním uskupením ListinaSebastian Kurz – Noví lidovci a i když chce – jistě vytvořit proevropskou vládu – bude to v onom rámci, v jakém absolutně nerespektoval Angelu Merkelovou a zablokoval balkánskou cestu. V každém případě se Rakousko vydává kamsi jinam. Hlásí se k proevropskémku směru, ovšem dle rakouských představ.

A tak se blížíme k našim volbám, kde národ účtuje s tím, co se zde nahromadilo za bezmála 30 let od změny režimu v roce 1989.

Jestliže v Německu poprvé Němci volili tzv. protissystémovou stranu a druhá potencionálně vládní FDP rozhodně nepůjde ve všem Merkel na ruku, V Rakousku byl přeorán dosavadní model, minimálně v tom smyslu, že vítací politika bývalé SPÖ nepřichází v úvahu.

No, u nás si tak trochu čistíme Augiášův chlév všeho toho, co se od roku 1989 nashromáždilo a nové strany zřejmě převálcují ty staré a zatuchlé.